Na moji milou Velkou Fatru se po dvou letech vydávám znovu, tentokrát v úderném složení já, Džož a Šavlík. A vyrážíme klasicky z Ružomberku.

Z Ružomberku se do kopců necháváme vytáhnout lanovkou. Cesta nahoru stojí 3 éčka. I přesto nás ještě čeká solidní stoupání na Malino brdo.

No jo, černá sjezdovka- to se jeden zapotí:-) Ale výhled na Ružomberok pod námi a Tatry na obzoru v stojí za to!

Podzim se hlásí- louky jsou posety fialovými ocúny jesenními (Colchicum autumnale).

Z Ružomberoku jsme vyrazili až odpoledne, takže do setmění se chceme dostat pod Šiprúň.

Šiprúň (1461 mnm), první z vyšších velkofatranských vrcholů.

Podvečerní panorama na (zleva) Velký Choč a Tatry Západní, Vysoké i Nízké.

Ještě jednou velikán Choč (1611m)

Na západě se nám ukazují vrcholky Velké Fatry, kam máme namířeno.

Pro dnešek to ale balíme a kempíme ve Vyšném Šiprúňském sedle.

Lysé kopečky v popředí mi připomínají předloňské lesní požáry, které jsme zde zažili. Les se sice regeneruje, ale nijak s tím nespěchá:-)

Slunéčko zachodí za vysokú horu, dobrů noc a ať vás medvědi budí celou noc!

Ráno se budíme do podmračeného dne drobátko nevyspalí. Medvědi přišli, byli dva a krásně nám zazpívali. Prázdnou konzervu od tuňáka jsme večer ukryli daleko od stanu, takže osobní konfrontace se nekonala:-) Ale i tak perfektní zážitek!

Vyrážíme přes louky plné hořců tolitovitých...

...kocháme se výhledy na Nízké Tatry..

...i na impozantní Vysoké Tatry s dominantním Kriváněm a Gerlachovským štítem.

Ploská a Borišov-kopce hlavního hřebene Velké Fatry se už přibližují.

Ze Skalné Alpy (1463 mnm) je krásný výhled na hřeben Nízkých Tater- na Prašivou, Velkou Chochulu a další velikány, po kterých jsme putovali loni.

Vápencové podloží Skalné Alpy hýří květenou- hořeček mnohotvárný (Gentianella praecox).

Podzimní klenot hořec brvitý (Gentianopsis ciliata).

A nezbytný hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea).

A už se šplháme na třetí nejvyšší velkofatranský vrchol- Rakytov.

Na vrcholu nás přivítalo opuštěné stádečko ovcí.

Letos jsme kromě tohoto stáda nepotkali ani kravky, ani ovečky, ani jediného baču. Asi se to už dnes nevyplatí. A to je velká škoda- za pár roků Velká Fatra zaroste, stejně jako naše Beskydy.

Ovce a pyramida Velkého Choče.

Pohled na Ľubochnianskou dolinu, která je nejdelší na Slovensku (měří téměř 30km). V pozadí se rýsuje Malá Fatra.

Z Rakytova (1567 mnm) se naskýtá snad nejkrásnější kruhový výhled Velké Fatry. Zleva: Nízké Tatry, vedle kříže skalnatý Čierný kameň a za ním nejvyšší vrcholky Fatry- Ostriedok, Križná a mohutná Ploská. Přímo za křížem se schovává Borišov. Vpravo pokračuje Turčianský hřeben (s vrcholy Lysec a Kľak), který společně s naším Liptovským hřebenem uzavírá Ľubochnianskou dolinu. Na obzoru se tyčí hřebeny Malé Fatry.

Tzv.hoľná Velká Fatra.

Nízké Tatry.

Oběd, vrcholovka, keška a valíme dál.

Pravidelná pyramida Rakytova od západu.

Cestou k Ploské.

Pod Čierným kameňem.

Světe div se- Čierný kameň je ve skutečnosti bílý :-)

Zato vrchol Ploské (1532 mnm) je skutečně úplně ploský.

Scházíme do mohutného stínu Ploské, kde se nachází několik salaší.

A to je ona- naše stará známá salaš, kde jsme nocovali i předloni. Akorát ten bača tu chyběl.

Salaše jsou kousek od chaty pod Borišovom...

...takže nám nic nebrání zajít si na teplou večeři a na slovenské pivečko. Cena za klobás i pivsona je sice nadstandartní, ale za ten luxus to stojí:-)

Najezení a spokojení se vracíme na salaš. Tento večer má zážitek s medvědem akorát Šavlík, kterému medvěd zazpíval za kadibudkou a tak mu vlastně pomohl od zažívacích problémů. Aneb jak sám Šavlík pravil: "tak rychle jsem ze záchoda v životě nebyl." :-)

Ubytování na salaši.

Probouzíme se do nádherného rána, hory shazují mlžné přikrývky a tráva je pokryta ranní rosou.

Javory na pastvině nad salaší tvořily s vycházejícím Sluncem nádherné kompozice.

Ranní krasavec Borišov.

Naše salaš s výhledem na Suchý vrch.

Opouštíme salaš a vyrážíme vstříc hlavnímu hřebeni.

Borišov s chatou necháváme na sebou.

Naše salaš a v dálce Malá Fatra v ranních mlhách.

Ocházíme Ploskou.

Mohutná, impozantní, rozložitá a krásná hora Ploská.

A to už je Ostredok- král Velké Fatry.

Pohled ze Suchého vrchu na Nízké Tatry je překrásný.

Známá Gaderská dolina se stovkami vápencových stěn, věží a hřebenů.

Výhled z nejvyšší hory Velké Fatry- Ostriedku (1592 mnm).

Nějaké vysokohorské saranče:-)

A tady je máme pěkně za sebou: Suchý vrch, Ploská, Čierný kameň i Rakytov.

Cesta z Ostriedku na Križnou se v mnohém podobá Ukrajinským poloninám.

Akorát ta podivnost na Križné to kazí. Nepřipomíná vám to třebas kapky do nosu? Možná architektův záměr:-)

Križná (1570 mnm)- druhá nejvyšší hora Velké Fatry.

Přicházíme na Kráľovu studňu a obědváme.

Nad námi se kupí mraky a je nám jasné, že bouřce se nevyhneme.

Bouřkový mrak nad Križnou.

Na úbočích Križné jsou vysázeny pravidelné porosty kosodřeviny, aby se zamezilo erozi a v zimě lavinám.

Poslední část cesty by se spíš dal nazvat úprkem před bouřkou. Proto jsem nefotil, přestože divoká Blatnická dolina je velmi pěkná. Tak příště:-)