Závěr roku jsme se letos rozhodli strávit v Orlických horách. A bylo to správné rozhodnutí, na běžky je to tady ideální :)

Ubytovali jsme se v hotelu Kunštát a hned další den ráno vyrážíme ven.

Připraveni! :)

Stopa vede přímo od hotelu až na hlavní hřeben, je skvěle upravená, sluníčko svítí, co víc si přát :)

Máme v plánu asi 25km trasu.

Nejprve mírně stoupáme po loukách za vesnicí.

Jedeme ...

... i sedíme :)

Pak přichází na řadu ostré stoupání na hlavní hřeben.

Už tam budeme ...

A jsme na hřebeni :)

Stoupání na Velkou Deštnou. V pozadí Rychlebské hory.

Tomáš s Katkou pod vrcholem.

Tak tohle zbylo z pětimetrové dřevěné rozhledny.

Velká Deštná (1115 m n.m.), nejvyšší vrchol Orlických hor.

Typické inverzní počasí. Jsme rádi že jsme na čerstvém vzduchu nad nízkou oblačností.

Účastníci v plné síle.

Sjezd z vrcholu končí pravoúhlou namrzlou zatáčkou, takže ti kdo přepálí rychlost, mohou skončit v potoce :)

Pohodička na Jiráskově cestě vedoucí po hřebeni.

No toto! On si někdo dovolil předjet naše zkušené lyžařky?

Někteří trénují závodní tempo...

... někteří jedou na pohodu :)

Sjezd po zelené TZ dolů do Orlického Záhoří byl pěkně vypečený.

Poslední kilometry k hotelu si užíváme panenskou stopu.

Jsme tu sami.

Další den vyrážíme s cílem dojít na Králický Sněžník z polské strany. V městě Bystrzyca Kłodzka měníme peníze.

Město bylo založeno na přelomu 13. a 14. století a dodnes si zachovalo středověké opevnění a řadu historických staveb. Na snímku místní radnice.

Rytířská bašta z počátku 14. století.

Pozor býk!

Jedeme lanovkou na Czarnou goru (1204 m n.m.).

Od horní stanice lanovky se v mlze snažíme natrefit na červenou turistickou značku.

Energy!

Pochodem vchod!

Na stromech jsou tyto značky, související nějak s papežem Janem Pavlem II., podrobnosti jsem nezjistil.

Na chatu Schronisko na Sniezniku jsme dorazili poměrně pozdě. Jelikož mlha by se dala krájet, shledali jsme další výstup na Kraličák za zbytečný.

Následoval sjezd na igelitkách.

Zpátky k autu jsme se vraceli tentokrát údolím, posledních pár kilometrů jsme šli po tmě.

Večer ve znamení her...

... o dobrého piva!

Vskutku inteligentní zábava :-D

Pokus o upálení Tomáše??

Poslední den jsme zvolili nenáročný výlet v okolí Neratova.

Mažeme, ať se nám lépe stoupá.

Cestu lemují pěkné chalupy.

Semafor! :)

Darazili jsme na Vysoký Kořen (812 m n.m.).

Tohle se jen tak někomu nepodaří! :-D

Sjeli jsme kousek dolů a co nevidíme. Po soše světce směle poskakuje cosi chlupatého.

Byla to myšice. Za sušenky nám i zapózovala.

Opět ve stopě.

Na samotě u lesa.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově (vystavěn 1923 - 33) vyhořel na konci druhé světové války po zásahu protitankovou střelou. K navržené demolici díky chybějícím financím nedošlo a v roce 1989 byl zapsán na seznam kulturních památek. Konaly se zde bohoslužby pod širým nebem, od roku 2006 má kostel novou prosklenou střechu. Díky tomuto unikátu určitě stojí za shlédnutí.

Pohledem do interiéru kostela se loučíme s Orlickými horami, kde jsme strávili radostné chvíle nejen v běžkařské stopě.