Využíváme prodlouženého víkendu na konci října a vyrážíme ještě za tmy z Olomouce do slovenských Vrútek. Necháváme zde auto a za 5 minut už míříme vlakem do Krpeľan, kde vystupujeme do mrazivého pátečního rána.
|
Když se konečně vymotáme z údolí, potkáváme první chatu. Je to zateplený starý železniční vagón a místní chlapíci kteří tu spali nás zvou dovnitř, ať nesnídáme na mrazu :)
|
Po snídani se vydáváme dál, první ranní paprsky pomalu rozehřívají okolní vzduch.
|
Ocún jesenní (Colchicum autumnale).
|
V pozadí vystupují kopce Malé Fatry.
|
Stínohra.
|
Hřeben Malé Fatry tyčící se nad vodní nádrží Krpeľany.
|
Ve stínu leží zbytky nového sněhu.
|
Martinské hole.
|
Tomášovi se už nechtělo po vlastních a tak se usadil Evce na batohu :)
|
Dnešní den byl ve znamení prudkých výstupů ...
|
... a sestupů :)
|
Počasí nám přálo, obloha jako vymetená.
|
|
Nekonečné fatranské kopce.
|
Hlavně dodržovat pitný režim!
|
Kľak (1394 m n.m.). Tady se ještě usmíváme ...
|
Slunce nám pomalu zapadá... a to ještě zdaleka nejsme u konce dnešního putování. Naplánovali jsme první noc až po Borišovem a to je ještě pekelně daleko...
|
Všichni, které jsme potkali nevěřícně kroutili hlavama, že jsme blázni když jdeme až k Borišovu. No co, nejsme žádné béčka, tak můžem jít i za tmy, ne? :) Pravda, na Javorině (1328m) jsme toho měli už plné zuby. Terén byl neúprosný - 200 výškových metrů dolů, 200 nahoru a tak pořád dokola.
|
Vyčerpání ... ve 21:30 jsme konečně po celodenním pochodu a asi 28 km neustálého klesání a stoupání dorazili do chaty pod Borišovom. Příště raději se stanem a na tento úsek si vyhradit 2 dny, jako všichni ostatní.
|
Ráno jsme opět fit! :)
|
Holky vyrážejí dál po červené, směr Ploská.
|
Já a Tom jsme si vyběhli nalehko na Borišov (1510 m).
|
Naskytl se nám pohled do dáli na zasněžené Roháče a za nimi Vysoké Tatry.
|
Evka zatím dělala striptýz ve svazích Ploské. Lahůdka, oblékat si podvlíkačky v mrazivém vichru :D
|
Kupředu, zpátky ni krok! I když v silném protivětru se toto heslo plnilo velmi obtížně.
|
Kara na vrcholku Ploské (1532 m).
|
Po chvíli jsme tam stanuli taky.
|
Výhled na další kopce, které jsou dneska v plánu - Ostredok a Krížnou.
|
Holky na nás počkaly v sedle, asi proto, že dostaly hlad a jídlo jsme nesli my.
|
|
Díky silnému větru byla velmi dobrá viditelnost, prostě nádhera. V pozadí skalnatý Suchý vrch (1550 m).
|
Nekonečné fatranské louky.
|
Stoupáme proti větru na Ostredok.
|
|
Ostredok (1592 m).
|
Šel poutník cestou necestou, šel odtamtud až tam, nikdo neví odkud a nikdo neví kam ...
|
Frčkov (1585 m). Foto jako z Marsu :)
|
Krížna (1574 m) a její "ozdoba" v podobě vojenského objektu.
|
Díky blízkosti hotelu Kráľova studňa je zde množství lidí, raději prcháme dál.
|
Kráľova studňa, kde je možno doplnit vodu z pramene.
|
|
Kráľova skala (1377 m).
|
V hotelu Kráľova studňa zjišťujeme možnosti noclehu. Turistická noclehárna s vlastním vybavením přijde na 11 euro/os, s peřinou 14 euro/os. Pokoje jsou už dražši - 30 euro/os.
|
Co to, že bychom byli tak majetní a dopřáli si pokojový luxus? Kdepak, to jen pánové na recepci obsadili námi zamluvená místa v turistické cimře a tak jsme dostali útulný pokoj :) Hotel byl otevřen týden po rekonstrukci a tak ještě nebyly doladěny všechny detaily. Např. obsluha v baru trošku nestíhala, netekla teplá voda a netopilo se :)
|
Zima byla všude!
|
Pohled z okna na kosodřevinovou šachovnici.
|
Z Kráľovej hoľe se vydáváme nejprve po červené, potom po žluté turistické značce, která vede do Žarnovické doliny. Kolem jsou nádherné bučiny s množstvím skal.
|
Potok Teplica meandrující v listí.
|
|
Je libo navštívit toaletu?
|
Tady by se dal přečkat déšť.
|
Čremošnianské lazy (771 m). Dole v údolí už jsou Turčanské Teplice, kam míříme na vlak.
|
|
Ocůn ve svitu podzimního slunce.
|
|
Pomalu ukrajujeme poslední kilometry na Velké Fatře.
|
A jsme v Háji, vesničce kousek od Turčianskych Teplic.
|
Ano, bratia Slováci opět nesklamali - tudy vede žlutá turistická značka k vlakovému nádraží! Doběhli jsme právě projíždějící vlak, koupili si jízdenku u průvodčího s přirážkou dražší než samotné jízdné a dokodrcali do Vrútek. Tam na nás čekalo auto a večer jsme bez problému dorazili zpátky do Olomouce, zas o trochu více obohaceni krásami Velké Fatry.
|