V neděli 17. října jsme se vypravili z Olomouce do Zlatých Hor. Cestou jsme se zastavili u propadu Žebračka. Strop dolu na polymetalické rudy (zlato, měď, železo) se zřítil a vznikl propad vskutku impozantních rozměrů.

Vyrážíme po Zlatohorské hornické naučné stezce. Najít jí vbujném porostu nám dalo pěkně zabrat.

Kudy tudy?

Zámecký potok.

Kara poprvé na sedačkové lanovce, chvilku po tom co seskočila se lanovka rozjela, takže si málem nadělila neplánovanou jízdu :)

Stoupáme na Zámecký vrch ke zřícenině středověkého hradu Edelstein.

Podzim si hraje s listím.

Při sestupu ze Zámeckého vrchu jsme natrefili na studánku.

Mlhavé počasí dotváří zvláštní atmosféru zdejší krajiny.

Nová Hackelberská štola. Na zdejší šestnáctikilometrové naučné stezce se setkáváme s nejvýznamnějšími hornickými památkami u Zlatých Hor, z nichž bylo 10 vyhlášeno za kulturní památky.

Výhledy se díky mlze nekonaly.

Ve vrcholových partiích Příčného vrchu horníci vykutali už ve 14. století obrovské jámy (pinky), které jsou dnes již téměř přirozenou součástí krajiny.

Krásnorůžek lepkavý (Calocera viscosa).

Návštěvníkům se doporučuje respektovat pohyb pouze po vyznačených stezkách, jinak hrozí propadnutí. Štoly dosahují hloubek až 250 metrů.

Poutní kostel Panny Marie Pomocné má velmi zajímavou historii. Již začátkem 18. stojetí zde stávala dřevěná kaple. Později byla přestavěna a zděný kostel byl vysvěcen roku 1841. Poválečné období však tomuto místu nepřálo, v roce 1973 byl kostel odstřelen a srovnán se zemí. Stavba, kterou zde můžeme navštívit dnes, byla postavena z darů poutníků z několika zemí a vysvěcena v roce 1995. V areálu se nachází studánka, kde je možné si nabrat vodu.

Cestou domů jsme se zastavili na Rejvízu, odkud se dá po 2 km dojít k Velkému mechovému jezírku (768 m n.m.). Za vstup se překvapivě vybírá poplatek, tuším že 15 Kč/os.

Stmívá se již brzy. I tak jsme toho ale za dnešní den viděli opravdu hodně, tento výlet můžeme jen doporučit :)