Naše víkendové putování začínáme v největším krasovém území v ČR. Vydáváme se za krásami Moravského krasu. Náš okruh začíná u propasti Macocha, pokračuje po žluté směr Skalní Mlýn a pokračuje modrou a červenou značkou Pustým žlebem. Odtud se přes vyhlídku Koňský spád dostaneme zpět k parkovišti.

Začínáme samozřejmě u nejznámější propasti v ČR - stojíme na dolním můstku Machochy. Na horní můstek jsme nešli, protože nás vkutku vytočilo 20,- Kč vstupné za pohled do hlubin... Tady to máme aspoň zadarmo!

Z dolního můstku pokračujeme zpátky k chatě Macocha...

...a po žluté značce, která vede téměř souběžně s trasou naučné stezky, pokračujeme směr Kateřinská jeskyně a Skalní mlýn.

Celou cestu do údolí obdivujeme zdejší botanické skvosty. Na snímku je kvetoucí lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Kromě ní jsme objevili čtyři druhy orchidejí a další zajímavé rostliny.

...cestou ke Skalnímu mlýnu míjíme bývalé sídlo správy CHKO Moravský kras. Foto pro pamětníky! Vzpomínejte s námi...

Kolem ponorné říčky Punkvy se noříme do Pustého žlebu. Františka zaujala zdejší čistá voda...

...a tatínka zase výtok Punkvy. Místa, kde se voda dostává zpět na povrch, se odborně nazývají "vyvěračky".

Znáte? Určitě ano! Právě zde končí prohlídka známých Punkevních jeskyní. Lodičky nás čekají až příště, dneska jdeme výhradně po souši...

Schéma Punkevní jeskyně a sousední propasti Macocha. Tento složitý komplex je typickým příkladem činnosti vody v krasových oblastech.

Kolem lanovky, která spojuje Pustý žleb s propastí Macocha, míříme dále do údolí...

Procházíme Čertovou brankou...

...míjíme kriticky ohroženou kapradinu - jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrum)...

...ale především obdivujeme nejrůznější skalní tvary a jeskyně.

Po několika stovkách metrů přicházíme k vchodu do nejdelší jeskyně ČR. Jmenuje se Amatérská a délka jejích chodeb činí neskutečných 35 km!

...za mříží vede klasický podzemní tunel, který končí železnými vraty. Za nimi už můžete obdivovat nekončící krasovou výzdobu... Jeskyně je veřejnosti nepřístupná.

Naše první momentka. Tajně doufám, že bych se do Amatérky někdy mohl podívat...

Po celou dobu chůze Pustým žlebem se naskytnou pohledy na krasové tvary i krásné přirozené lesy, které dotváří zdejší přírodní prostředí.

Skály jsou pokryté řadou druhů kapradin. Na snímku je osladič obecný (Polypodium vulgare).

Z Pustého žlebu vycházíme po zelené značce a Ostrovskou plošinou pokračujeme zpátky k propasti. Zaujaly nás krásně kvetoucí zvonky broskvolisté (Campanula persicifolia)...

...a taky krásné teplomilné lesy, ve kterých dominovaly porosty konvalinky vonné (Convallaria majalis).

Na zdejších, místy stepních, společenstvech se vyskytuje i celá řada druhů motýlů. Na snímku je hnědásek černýšový (Melitaea aurelia).

...po chvíli nás vyrušuje nápadný křik největšího pěvce. A z vyhlídky koňský spád se mi ho podařilo zachytit. Samozřejmě se jedná o krkavce velkého (Corvus corax).

Z vyhlídky pokračujeme směr parkoviště u Macochy a odtud se vydáváme na sever Moravského krasu do známé vesnice Holštejn. V této obci se skvěle vaří (Hostinec pod hradem), ale hlavně leze. Nachází se zde sektor Lidomorna s nejtěžšími cestami v ČR. Po úžasném obědě se pomalu vydáváme do skal...

Našim cílem je zřícenina hradu Holštejn, jeskyně Lidomorna a samozřejmě i lezecké terény. Ty však budeme pouze obdivovat...

Malebný pohled na Holštejn ze stejnojmenné zříceniny gotického hradu. Je nádherný "letní" den a tak si užíváme sluníčka a pěkných výhledů...

...a jeden pohled nahoru! Poznáte dva typické stromy?

Kromě buku a borovic zde na hradě rostou i jilmy. Na snímku jilm horský (Ulmus glabra).

...a tady absolutní pohoda v podání našeho Františka! Kdo by takové lenošení v přírodě neměl rád, že?

Kopeme, kopeme... zatím do země!

Z hradu scházíme k jeskyni Lidomorna. Tento rozsáhlý podzemní útvar ústí přímo pod stejnojmenným lezeckým sektorem. V rychlosti mrknem na zdejší "borce" a už si to míříme zpátky do vesnice...

...odtud autem přejíždíme do Sloupu, kde se krátce zastavujeme u známých Sloupsko - Šošůvských jeskyní. Na snímku je kříž na vrcholu Hřebenáče (lezecký sektor u vchodu do jeskyní).

...a ještě jeden snímek přímo z jeskynního portálu.

Na zdejších skalách jsou zřetelně vidět povrchové krasové tvary - tzv. škrapy. Jedná se o rýhy, které vznikají povrchovým rozpouštěním vápenců. Konec přednášky, dnešní výlet končí, čeká nás 130 km na cestě k domovu a zítra, doufáme, další výprava...

...a výprava skutečně zajímavá. Po ranním vstávání, mši a provizorní opravě upadlého okna (samo zajelo do dveří aniž bychom si to přáli :D) se konečně dostáváme k nástupnímu bodu našeho dnešního výstupu. Stojíme ve Fačkovském sedle a cílem nemůže být nic jiného, než známý vápencový vrchol - Kľak (1352 m n.m.).

Pohled z parkoviště přímo k vrcholu. Na snímku je vidět velká část výstupové trasy po žluté turistické značce...

Na začátku nás zaujaly tyto "přehledné" rozcestníky. Vzhledem k datumu výroby (rok 2000) je to obzvláště pozoruhodné!

Vyrážíme! Tatínek s maminkou po svých a František v nosítku... Náš cíl je odtud vzdálen asi 1h a 40 min. horské chůze.

Hned na začátku se potíme v nekončících serpentinách, které prochází zdejšími bukovými lesy. V podrostu ještě kvete česnek medvědí (Allium ursinum)...

...a nad námi zadržují neúprosné sluneční paprsky listy buku lesního (Fagus sylvatica).

Jako příměs zde často roste javor klen (Acer pseudoplatanus). Jedná se tedy o typickou klenovou bučinu.

Během výstupu se před námi objevuje hlavní vrchol Kľaku. Ten poznáte podle mohutného vápencového bradla.

...a cestou narážíme na velice vzácnou rostlinu - upolín nejvyšší (Trollius altissimus).

Upolín je v ČR chráněn jako ohrožený druh a na Slovensku je zařazen do kategorie zranitelných taxonů.

Po necelé hodině přicházíme do Reváňského sedla... k vrcholu už to není daleko.

Zatímco v lese při výstupu hodně foukalo, tady je úplné bezvětří a květnaté louky přímo vybízí k relaxaci...

...my taky odpočíváme, ale ten opravdový odpočinek si necháváme na pozdější chvíle. Přece jen nás čeká výstup na vrchol...

Kozí brada luční (Tragopogon pratensis)

Z horských luk se noříme zpátky do bukového lesa. Pěšina je příjemná, kamenů není mnoho a tak cesta rychle ubíhá...

...za chvíli jsme tam! Hurá na Kľak!

Z lesa vycházíme na rozcestí u bývalé turistické chaty. Kolem kamenných základů pokračujeme úzkým chodníkem až na vrchol...

Obdivujeme nejen četné skalní výchozy, vzácné kvetoucí rostliny, ale i nekončící výhledy...

Zátiší s upolíny. Ve vrcholové části Kľaku jsou dnes nejčastější rostlinou...

Konečně vrchol. Nezbytná vrcholovka, svačina, relaxace na louce...

Kľak (1352 m n.m.) patří mezi nejznámější slovenské vrcholy.

...nechybí vrcholová kniha...

...ani očekáváné výhledy z jeho vrcholu. V pozadí je Fačkovské sedlo.

Poznáte typickou skalničku? ...je to lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata).

...a tady další horská rostlina. Mohutný vzrůst a velké listy má pouze kýchavice Lobelova (Veratrum Lobelianum).

Nerušit! Právě probíhá test teleskopických holí... Více o něm se dočtete za mnoho let na www.ursus.cz

Na cestě zpátky se zastavujeme nad Reváňským sedlem, kde si vychutnáváme dnešní krásný slunečný den...

...na květnaté louce. Nápadný je zejména hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum).

Co vidíte? Já vidím spokojeného malého turistu, který si užívá chvíle na horách i v údolí..."Děkuji za krásný červnový víkend a už se těším na ty další... Můj výškový rekord je už 1352 m n.m. a doufám, že brzy přibudou metry další... pa pa pa Váš František"