Po deštivém červenci se počasí konečně zlepšilo a my využíváme jednoho z nejkrásnějších dnů k jednodenní návštěvě Západních Tater. Vyjíždíme v pět ráno a po sedmé hodině jsme v Habovce odkud se otevírají první panoramata...

Auto necháváme na centrálním parkovišti u sjezdovky Spáľená a vyrážíme na nechutný 5 km dlouhý asfaltový pochod k chatě pri Tatliakovem plese. Na snímku je mohutná pyramida s typickou vrcholovou rozsochou. Ano, je to Ostrý Roháč (2087,5 m).

Od chaty pokračujeme po žluté značce do sedla Zábrať. Slunce už pořádně pálí a to je teprve po 9 h ráno. Stínu si dneska rozhodně moc neužijeme...

Ze sedla Zábrať (1656 m) již obdivujeme opravdové Roháčské panoramata. Zleva Rákoň, Volovec, Ostrý Roháč, Plačlivé, Tri kopy, Hrubá kopa, Baníkov, Pachoľa, Spálená a za kopcem schovaný Salatín.

Naše dnešní trasa je zcela jednoduchá, stále výš a stále po hlavním hřebeni. Smutné sedlo je pouze "mezistanicí", protože my budeme sestupovat ze sousedního Baníkovského sedla.

Prvním dnešním vrcholem je logicky Rákoň (1876 m). Vlevo v popředí na nás čeká první dnešní dvoutisícovka - Volovec (2063 m).

Jeden z mnoha typických pohledů na dva nejvýraznější vrcholy Roháčů - Ostrý Roháč a Plačlivé.

Vrchol Rákoně leží zároveň na slovensko - polské hranici. Za hraničním kamenem je výrazný vrchol Osobité (1687 m).

Z hlavního hřebene se otevírají pohledy i na sousední nejvyšší pohoří Slovenska - Vysoké Tatry. Tam dneska mají alespoň nějaký ten mráček...

Smutná dolina, kterou lze vystoupat od chaty pri Tatliakovem plese až do Smutného sedla (1962 m). Dole v údolí je rovněž rozcestí okruhu kolem Roháčských ples.

Na Rákoni už toho máme "plné kecky" a tak přichází povinná svačinová přestávka. Na takovém místě bych klidně svačil každý den!

Tento panoramatický snímek je focený o hodně metrů výš, je to pohled z vrcholových partií Volovce.

...před námi je teď sestup do Jamnického sedla (1908 m) a následný už ryze skalní hřeben až na vrchol Ostrého Roháče (2087 m).

Západní Tatry - Roháče.

Ještě jeden pohled do Smutné doliny a na známé Roháčské plesa. V dálce je vidět sjezdovka Spálená, pod kterou je parkoviště. Tuto vzdálenost lze urazit pouze po asfaltu.

Jamnické sedlo a v pozadí Ostrý Roháč.

...a toto typický ilustrační snímek vrcholových partií Ostrého Roháče. Úzký, skalnatý hřeben a četné úseky zajištěné řetězy.

Kuba na hřebeni těsně pod vrcholem. V pozadí Volovec (2063 m).

...a jedno "povinné" panorama z vrcholu Ostrého Roháče.

Turistický chodník okolo Roháčských ples a vodopádu patří k nejvíce navštěvovaným místům Západních Tater.

Poznáte? Všude na skalách roste lišejník (mapovník) zeměpisný (Rhizocarpon geographicum).

Z Roháče míříme do sedla a poté na vrchol Plačlivé (2125 m). Těsně pod vrcholem se kocháme pohledy na třetí nejvyšší vrchol Západních Tater - Baranec (2184 m).

...a ještě jeden pohled na opravdu "ostrý" Roháč!

Na hlavním hřebeni... V pozadí Tri kopy, Hrubá kopa a Baníkov.

Nad Smutným sedlem...

Tito velikáni už jsou za námi. Zprava Volovec, Ostrý Roháč a Plačlivé.

Ve Smutném sedle (1962 m).

Za sedlem nás čekal vyčerpávající výstup na Tri kopy a Hrubou kopu. Hned za ní odpočíváme a dopíjíme poslední zbytky vody, která v dnešním horkém dni rychle ubývá... V popředí je vidět skalnatý hřeben Baníkova (2178 m).

Na vrcholu Baníkova. Vpravo v dáli je vidět dominanta vysokotatranského Kriváně.

...a další panoramatický pohled na mohutný masív Barance (2184 m).

Baníkovské sedlo je naší poslední baštou na hlavním hřebeni. Odtud sestupujeme Spálenou dolinou až k rozcestí Adamcuľa a po nechutné asfaltce (tentokrát už pouze 3 km) až k parkovišti...

...cestou míjíme hučící Roháčský vodopád...

...a naše jednodenní putování končíme v příjemné kolibě v Zuberci. Po pěti chodech a ultrarychlém sestupu se sice nemůžeme zvednout, ale to vůbec nevadí... Dnešní den bezesporu patřil k těm nejkránějším v letošním létě a my doufáme, že nebyl zdaleka tím posledním. Dovidenia v Roháčoch!