Alpy 2012

Výlet do oblasti Wallisu - výstupy na Zinalrothorn, Wellenkuppe, trek pod Matterhornem.
  • V létě 2012 padly kvůlivá počasí Tatry i Alpy, takže nakonec jsem jsem byl nadšený, když mi Vašek dal kontakt na kluky z Dolního Újezda, kteří sháněli čtvrtého na výjezd do Wallisu. Seznámení po mailu, dopřesnění podrobností. Navázat se na lano s někým neznámým je vždy dost ošemetné, kor v horách, ale Vašek mi dal záruku, že to nejsou žádní začátečníci. Příprava byla důkladná, vše spočítáno (půlku jídla jsem dovezl domů:-D.
  • Kluci mě vyzvedli kolem 7 v České Třebové a hned bylo jasné, že s nima nuda nebude. V Litomyšli na náměstí při doplňování proviantu se z auta ozvala rána. Po růzých peripetiích, kdy jsme ocenili Laďovy vyjednávací schopnosti, jsme kolem 11 vyjeli z Hradce s novou pružinou na pravém zadním kole. Při jízdě autem jsme upřesnili naše cíle. V plánu byl Zinalrothorn, Obergabelhorn a pak buď Matterhorn nebo Weisshorn.
  • Kluci měli trasu naježděnou. V 11 večer jsme dojeli do sedla Furka (2429 m). Byla zima, mlha a pršelo. Zaparkovali jsme u nějakých jednopatrových domků, z nichž každý měl v 1. patře jakousi krytou terasu, kde se dalo pohodlně přespat. Tam jsme přečkali noc a ráno dojeli do Randy. Do Zermattu se nesmí autem. Za 5 franků na den je možno nechat auto ve zdejším kempu.
  • Za 12 frantíků jsme objednali taxík do Zermattu. John se chtěl zbavit drobných:-) Taxíkáři to nevadilo - prý peníze jak peníze.
  • Ještě jsem nepředstavil své druhy - tak zleva Laďa, Jenda, John.
  • Do Zermattu jsme přijeli v 11 h. Byla neděle, tak jsme chtěli jít do kostela, ale mši jsme prošvihli. Byla na 7 a 10. Tak jsme šli aspoň poprosit za šťastný návrat.
  • Při výstupu na Rothornhutte se nám začínají otvírat pohledy na okolní kopečky. Zde skupina Breithornů a vpravo Klein Matterhorn (tam se dá vyjet lanovkou:-).
  • Zermatt - místo našeho startu - 1620 m.
  • Cesta do kopce nás věru zahřála.
  • Malá vodní elektrárna na potoce Trift.
  • Smrky brzy ustupují a ze zařízlého údolí vycházíme na alpské louky.
  • Trift - 2337 m.
  • Vlevo skupina Monte Rosy - Nordend a Dufourspitze. Vpravo pak Lyskamm lidožrout.
  • alpy2012 016
  • alpy2012 017
  • Až sem jsme vynesli jídlo na 6 dní. Po Zinalrothornu a Ober Gabelhornu jsme chtěli přetraverzovat přes údolí Zmutt směrem k Matterhornu, čímž bychom se vyhnuli návratu dolů do Zermattu. Tady, na Triftu, jsme tedy odložili půlku jídla u místního chataře.
  • Chatař, když viděl ty dobroty, co mu dáváme, tak nám zahrál.
  • Cesta se teď vinula po loukách podél potoků i přes ně.
  • Výstupová trasa od Triftu k Rothornhutte. A dál na Zinalrothorn.
  • alpy2012 022
  • Závěrečný úsek vedl po parádním suťovém žebru - zřejmě boční moréna ustoupivšího ledovce.
  • Jev známý z přednášek dynamické geomorfologie - divočící řeka.
  • Dvojčata - Castor a Pollux.
  • Séraky ledovce Gabelhorn.
  • John.
  • Jenda.
  • Zpoza hřebínku na nás koukal sám velký. Pod ním skalní útvar zajímavého tvaru..:-D
  • alpy2012 030
  • alpy2012 031
  • Chata Rothornhutte leží ve výšce 3198 m.
  • Po odpočinku jsme začali hledat místo na stan. Není tu vážně nic, kromě heliportu:-) Na radu chatařky jsme posléze sestoupili asi o 100 výškových metrů níž, kde byly 2 ohrádky i potok.
  • Výstup nám trval 3:35 h čistého času. Se zastávkama 6:13.
  • alpy2012 036
  • S Laďou jsem se šel podívat na nástup na Zinalrothorn. Ráno půjdeme za tmy, takže bude dobré vědět kudy. Za chatu se projde cca 300 m doprava přes suťoviště a tam začíná sněhové pole a posléze ledovec. Sklon se začíná velmi rychle zvyšovat. Ledovcem se traverzuje dost dlouho doprava až k rozrachtanému komínu, který vede o patro výš.
  • Jenda s Johnem zatím sešli níž a připravili stany.
  • alpy2012 039
  • Stany jsme umístili v krásném amfiteátru hor. Večer proběhla krátká porada, počkání na západ slunka a dvojka sestuovka do spacáku.
  • Masiv Monte Rosy.
  • Ráno jsme vstali ve 3:30, po cca hodině jsme vyšli od stanů. Toto už je komín, nebo spíš žlab, nad ledovcem.
  • První část cesty vede traverzem po ledovci pod skalami směrem doprava. Po celkem dlouhé době se odbočí rozrachtaným komínem doleva. Přes suťák a krátké sněhové pole směrem doleva, pak další suťák nahoru, delší sněhové pole, kde je dobré dát mačice, krátká suť a pak už prudké sněhové pole vyvede na nádherný ostrý hřebínek. Za ním začíná sněhové pole. Foceno z Wellenkuppe.
  • alpy2012 043
  • Suťák.
  • alpy2012 045
  • alpy2012 046
  • Levou rukavici jsem záhadně ztratil při nasazování maček na ledovci. Během 10 minut kolem nás prošli asi 3 dvojice a rukavice najednou nebyla.
  • Co kopec, to výzva - zleva Matterhorn, Ober Gabelhorn, Dent Blanche.
  • Ne, ještě zdaleka nejsme nahoře:-)
  • Druhé sněhové pole. Zde mačky nesundáváme - přes krátký suťák se dostáváme pod zasněžený hřebínek.
  • Pěkně prudký výšvih. Už je mi jasné, s jakými lidmi jsem se to dal dohromady. Kluci si v pohodě vykračují, já za nima těžce funím:-).
  • Parádní hřebínek. Před námi je vrchol, ale těžkosti teprve začínají.
  • Na cestě do nebe.
  • Dent Blanche.
  • alpy2012 058
  • Konec hřebínku. Nyní se traverzuje skalnaté žebro hory až k širokému komínu. Dá se lézt buď přímo jím (II), nebo stěnkou po jeho levé straně (III). V komínu je však hodně volných lokrů.
  • Kudy tudy.
  • alpy2012 060
  • Tady nemá moc cenu jistit.
  • Pohled zpět na výstupovou trasu.
  • My jsme si zvolili komín. Bylo to rychlejší, moc jsme nejistili, ale museli jsme dávat bacha na volné kameny. Většina ostatních výprav šla stěnkou vlevo. Ve stěnce byly občas borháky nebo smyčky na slanění.
  • Komín nás vyvedl na skalní hřeben do sedla Gabel. Jakmile jsme se na něj vyhoupli, udeřil na nás silný studený vítr. Asi 40 m se lezlo přímo po hřebeni, pak se pokračovalo spíš doleva přes plotny (Bnnerovy).
  • Nejtěžší úsek cesty - Binnerovy plotny (III-IV). Odjištěné tuším 2ma nýty. Výlez z nich se nám stal skoro osudným. Byl tam sníh, který nevypadal nijak hrozně. Laďa do něj nalezl, ale pod sněhem byl led, takže po několika metrech začal klouzat dolů. Byl sice na laně, ale neměl postupové jištění. Naštěstí se dokázal nějak zastavit.
  • alpy2012 066
  • Na hřebínku se dají najít místa na odpočinek.
  • Vrchol na dosah.
  • Na výstupové trase je umístěno i fixní jištění - vždy po cca 20 m buď nějaká skobka, stará smyčka, občas borhák, železná tyč. Jinak se dá krásně zakládat vlastní - hlavně smyčky, občas se hodí friend menší velikosti. Kromě ploten se jistíme průběžně.
  • Spolu s náma se touto cestou vydalo asi 10 dalších lanových družstev, patříme spíš k těm pomalejším.
  • Je 12 hodin, jsme nahoře.
  • alpy2012 072
  • Výhledy jsou parádní, stačí si jen vybrat, kam vyrazit příště.
  • Dent Blanche s Mont Blankem v pozadí.
  • Od Weisshornu nás dělí "jen" hřebínek.
  • alpy2012 076
  • alpy2012 077
  • Monte Bianco.
  • Při cestě dolů jsme spodní část hřebene proslaňovali (stačily 2 padesátimetrové slanění), čímž jsme se vyhnuli ledové části a plotnám.
  • alpy2012 081
  • Tady už slaňujeme do komína. Sestup komínem nelze než nedoporučit. Občas jsme uvolnili nějaký kámen, což se setkalo s nevolí zamilované dvojičky pod náma. Takže jsme nakonec jako ostatní postupovali stněnkou, což bylo trochu delší, protože jsme místy museli slaňovat.
  • alpy2012 083
  • alpy2012 084
  • Po cestě zpátky na mě sedla únava, což se projevilo motáním hlavy. Bylo mi pěkně blbě. Naštěstí to po chvíli přešlo, ale i tak na mě kluci museli čekat.
  • Weisshorn - ten taky čeká:-)
  • Ke stanům jsme došli až po sedmé. Celkem nám výstup trval 15 hodin, z toho 5 hodin byl čas pohybu. Vzdálenost činila 6,5 km:-) Nutno dodat, že hlavní brzda jsem byl já:-).
  • Předcházející den nás poměrně zničil, takže jsme přehodnotili plán. Místo výstupu na Ober Gabelhorn půjdeme pouze na Wellenkuppe, která je jeho jakýmsi předvrcholem, jestli se to tak dá nazvat. Proto jsme vstávali až v 6, odcházeli jsme v 7.
  • Cesta není orientačně úplně jednoduchá. V neděli nám ji popisovali Češi, kteří chtěli jít na Ober Gabelhorn. A v pondělí nám řekli, že se ztratili už v nástupu na Wellenkuppe:-). Za chatou přes heliport traverzem přes kameny se dostanete na ledovec. Na ledovci je hodně trhlin, takže určitě navázat. Po ledovci Trift se opisuje velký oblouk - nejdřív se jde nahoru a pak se obloukem stáčíte doleva. Na závěr dost exponovaným svahem do sedla pod Wellenkuppe. Pak to začne být složité - popíšu na jiné fotce.
  • Obdivujeme boční rameno ledovce plazící se od Zinalu.
  • alpy2012 091
  • V jednom místě byl ledovec úplně rovný. Byly tu různě velké a hluboké kaluže a potoky, nyní naštěstí zmrzlé. Při odpoledním návratu to bylo horší. Člověk si musel dávat pozor při jejich překonávání.
  • alpy2012 094
  • Největší trhliny obcházíme.
  • alpy2012 096
  • alpy2012 097
  • Tady už jsme v sedýlku pod nástupem na hřeben Wellenkuppe. Je tu parádní plošina, dokonce s ohrádkou pro stan.
  • Náš včerejší vrchol.
  • alpy2012 100
  • Dostat se na hřeben, po kterém se leze na Wellenkuppe je poměrně orientačně náročné. O tom svědčí množství slaňovacích smyček rozesetých na různých (i dost nemožných) místech. V době našeho výstupu visela po pravé straně asi 30timetrová lana, což může být další matoucí prvek - cesta podél nich by byla ale dost těžká. Někdo tudy asi slanil a nedokázal je stáhnout. My jsme chodili sem a tam a zkoumali na slovo skoupého průvodce. Nakonec jsme zamířili směrem doleva, kde terén vypadal přívětivěji. První žlab/komín jsme vynechali - byla by to asi sápačka za IV. Ním se běžně slaňuje po cestě zpět. Zvolili jsme až druhý zářez. šlo se po suťáku nahoru a pak asi 15 m za III-IV. A ejhle - octli jsme se na hřebenu u slaňovací tyče se smyčkama. To se nám ulevilo.. Možých cest je ale určitě více.
  • alpy2012 102
  • Kudy na hřeben? Průvodce je dosti skoupý.
  • Snad to půjde tudy.
  • Slaňovací tyč - a jsme na hřebeni.
  • Dále se postupuje po rozbitém hřebeni vzhůru. Občas je tu mužík, občas se dá zajistit smyčkou. Obtížnost I-II, tudíž choďák.
  • Po chvilce se hřeben začne zdvihat - zde odbočit doleva za hranu, kousek povylézt a prokličkovat mezi většími kameny.
  • Pak už se člověk ocitne pod velkou plotnou, která vede až na sněhové plató.
  • Plotna je parádní - pevná skála s množstvím chytů i míst na zajištění. Paráda. Obtížnost tak za III. Jdeme to průběžně, za chvilku jsme nahoře.
  • alpy2012 110
  • John na štandu.
  • Jdeme na pohodu, žádný spěch. Na vrchol Wellenkuppe je to jen cca 500 m po sněhovém výšvihu. Na této rovince jsme si nechali batohy.
  • alpy2012 113
  • Dent dHerrens, severní stěna - Welzenbach ji přelezl v r. 1925 - respect.
  • Po sněhu nahoru.
  • Počasí se začíná kazit.
  • alpy2012 117
  • Na Ober Gabelhorn už se dnes nedostanem. Ty, kdo tam zamíří, čeká sestup do sedla, přelezení té věžičky v jedné třetině (mělo by tam být fixní lano, jinak je to prý hodně těžké) a pak ostrý sněhový hřeben až na vrchol.
  • Pohodka, doutníček:-)
  • Čeká nás sestup. Trochu nás vystrašilo sněžení, které ale po chvilce přestalo. Neslaňujeme, sestupujeme průběžně - to je rychlejší. Z Johna se stal parádní lezecký parťák, odsýpá nám to rychle. Na fotce je ona vrcholová plotna.
  • Toto je spodní část hřebene.
  • Nádherné struktury.
  • Poněkud ošemetný traverz. Nahoru i dolů jsme šli místy jinak. Možností bylo více, některé těžší, jiné lehčí.
  • Od železné tyče slaňujeme. Stačilo jedno slanění a byli jsme dole.
  • alpy2012 125
  • alpy2012 126
  • alpy2012 128
  • Vzorové chování na ledovci - všichni jsou připraveni s cepíny ve střehu, kdyby někdo spadl to trhliny...
  • Po cestě ke stanům se stavíme na chatě. Pro chatařku se stáváme "těmi lidmi ze stanu".
  • alpy2012 131
  • alpy2012 132
  • Dnes nám výstup zabral 10,5 hodiny, z toho 3:20 čistého pohybu. Urazili jsme 8 km.
  • Laďa nevoněl Johnovu nosánku, tak musel spáchat hyenu.
  • alpy2012 136
  • Ráno jsme vstávali v 7.
  • Předpověď slibovala poslední den bez deště. To znamenalo, že na nějaký ten větší kopec už se asi nedostanem. Pro dnešek jsme zvolili alternativní program - sejdeme na Trift a pak půjdeme traverzem nad údolím Zmutt směrem k Schonbielhutte, pak sejdem do údolí a podél potoka do Zermattu.
  • Sestup k Triftu.
  • alpy2012 140
  • alpy2012 141
  • alpy2012 142
  • alpy2012 143
  • Na Triftu doplňovali zásoby a odváželi odpad:-).
  • Od chaty Trift stoupáme kus nahoru. Zbytek cesty směrem na západ je převážně vrstevnicový.
  • alpy2012 146
  • Nikam nespěcháme, takže zbyde čas na nasávání atmosféry.
  • alpy2012 148
  • Celá trasa vede přímo naproti severní stěně Matterhornu - jednoho z "posledních alpských problémů", který vyřešili v roce 1931 bratři Schmidové.
  • alpy2012 150
  • alpy2012 151
  • alpy2012 152
  • V údolí Zmuttu se těží štěrky. Vzadu je vidět, co zbude po ústupu ledovce.
  • alpy2012 154
  • Tak co, kudy? Kluci už zkoušeli hřeben Hornli (ten vlevo). Hřebe Zmutt (vpravo) vypadá o něco hůř.
  • alpy2012 156
  • Pohled na Ober Gabelhorn od jihu. Někde pod jeho stěnou se krčí Arbenbivak, který ulehčuje průstup Arbengratem - to by mohl být též zajímavý výlet..
  • Když jsme viděli vodopád z dálky, napadla nás s Laďou ta samá věc..
  • Turistická cesta byla celkem frekventovaná, ale co už. Všimněte si té helmy - voda padající z výšky byla prudká, tak bylo třeba chránit si hlavu:-).
  • alpy2012 160
  • Matterhorn se halí do mraků.
  • Nádherná horská vesnička. Vedla tam dost prudká stezka, auta se tam asi nedostala.
  • alpy2012 163
  • Došli jsme do Zermattu. Dnešní trasa zabrala 9 hodin, z toho 5 hodin pochodu celkem 20 km. Dle předpovědi mělo další 3 dny pršet, tak jsme výlet po dlouhém rokování nakonec zkrátili a jeli domů.
  • V Randě u auta už pršelo. Využili jsme piknikový stan v kempu a v suchu se přebalili.
  • Noc jsme strávili opět v sedle Furka.
  • Po cestě jsme se stavili u Attersee (za Salzburgem).
  • Díky kluci!