Lezení v Yosemitském údolí

20. 8. - 13. 9. 2014
Tom Denk, Honza Kubalec, Jirka Krejčí, Lukáš Sigmund
Jednou z výhod přímého letu Praha - San Francisco (navíc přes den) byl přelet Grónska a Baffinova ostrova na severu Kanady. Takové byly výhledy na moře plné ledových ker a téměř mimozemské pobřeží. Led na hladině krásně zviditelnil, jak se proudění podél břehu díky zálivu stáčí do obrovského víru. Kalifornie nás v polovině srpna přivítala vyprahlou krajinou. Jak jsme se brzy dověděli, právě vrcholilo jedno z nejhorších období sucha za posledních 20 let. Údajně naposled pršelo na přelomu března a dubna. Na každém kroku člověk narazil na letáky nabádající k šetření vodou. Vstup do Yosemitského údolí střeží El Capitan (2308m), téměř kilometr vysoká skalní stěna v levé části. Vzadu vykukuje symbol údolí - Half Dome (2695m). Východ slunce nad Half Domem a Little Yosemite Valley při pohledu z Glacier Pointu. Vstávání kolem 5 ráno nebylo v plánu hned první den, ale zima veškeré pokusy o spánek ukončila. Teploty v kempu Bridalveil Creek ve výšce cca 2100m n. m. spadly i mírně pod nulou a s tím jsem při výběru spacáku do "slunné Kalifornie" tak úplně nepočítal.
Nakonec toho nikdo nelitoval, protože následující dny byly prakticky bez jediného mráčku a východy slunce o poznání nudnější. O tom, že teplota opravdu klesla pod nulu, nás přesvědčila jinovatka na trávě ve stínu lesa. Aklimatizaci jsme pojali poctivě - brunch (něco mezi snídaní a obědem) složený z burgeru a hranolků s kečupem ladil s "dietou" domorodců. Mírně chaotická příprava lezeckého materiálu naštěstí vždy dopadla dobře a v žádné cestě nám nic zásadního nechybělo. Po seznámení se žulou v kratších cestách přichází lahůdka - vylezeme na Half Dome.
Snake Dike - lezecky jednoduchá (5.7YDS = 5+UIAA), ale velmi úsporně zajištěná cesta. V některých délkách není možnost postupového jištění a leze se od štandu ke štandu, cca 30m -> potenciální pád 60m plus průvěs lana. Vrchol Half Domu je plochý a nečekaně rozlehlý. Naše setupová trasa vede přes žebřík, díky nemuž se na vrchol dostanou i turisti. Kapacita je však omezená a povolení k výstupu je nutné si rezervovat. Ne všechny sestupové trasy však byly tak pohodlné. Někdy vedly po ukloněné, zaprášené a klouzavé skále těsně nad hranou srázu. Pěšina pak vyústila do úzkého žlabu s padajícím kamením, který bylo nutné slanit. Konec pak okořenil sestup suťovištěm. Všudypřítomné spáry uměly rozedrat ruce do krve během několika málo cest. Po pár dnech přesáhlo množství krve zanechávané na skále únosnou mez a museli jsme dát "rest day". Při dlouhé chvíli přišla vhod i lajna.
Zákaz nechávání jídla v autě nebyl samoúčelný. Medvěd se do něj dostane stejně snadno jako krabičky lentilek. Ještě dotěrnější však byly veverky, které stíhaly prošmejdit batoh, stan, stůl i celé okolí několikrát za den. Všechno, co vonělo jídlem, okamžitě zabavovaly. Vše voňavé (včetně zubní pasty a opalovacího krému) bylo nutné neustále schovávat do velkých plechových krabic, tzv. bear boxů. Důmyslný zámek odolá i několika hodinovému snažení dospělého medvěda. Friendy, vklíněnce, smyce, expresky, lana, reverza, karabiny a další lezecká cinkrlátka. Royal Arches - krásná šestnácti délková cesta na stejnojmenné skále. Jen těch dvacet slanění na přímém slunci (teplota ve stínu byla 98°F = 36.6°C) bylo poněkud úmorných.
Lost Arrow - zde v roce 1993 za nevyjasněných okolností zahynul přední český horolezec Miroslav Šmíd, zřejmě při sólovém výstupu (zcela bez jištění). Legendární boulder Midnight Lightning přímo v Camp 4, který je středobodem veškerého lezeckého života v údolí. Sentinel Rock při západu slunce. Jěšte jednou Half Dome, tentokrát ze dna údolí. Výška kolmé severní stěny dosahuje 600m. Na jaře divoká řeka Merced se na konci léta jen líně vine krajinou.
Vyleštěná hladina řeky Merced po ránu. Middle Cathedral Rock. Denní režim při náročnějších výstupech jako byl tento: budíček v 5h, snídaně, cesta do údolí, mezi 6-7h odchod od auta, v 8h nástup do stěny, v 17h dosažení vrcholu, do 20h sestup k autu, do 21h cesta do kempu a třídění lezeckého vybavení, do 23h večeře a studium cesty na další den (přístupová trasa, jednotlivé délky lezecké cesty, sestupová trasa). Místní borovicoví obři plodí velikostně odpovídající šišky. Cockscomb Crest alias kouhoutí hřebínek. Požár v Little Yosemite Valley zahalil oblohu hustým dýmem.
Lembert Dome (2880m) na náhorní plošině Tuolumne Meadows (cca 2600m n. m.). Tuolumne River. Zlatavý odraz dýmu na hladině řeky Tuolumne. Z dálky je vidět rozsah požáru, shořelo kolem 40km2 lesa. Západ slunce nad Tuolumne Meadows.
Kvůli popílku z požáru zkondenzovala i ta troška vody v atmosféře a ve formě jemného mrholení se snášela na zem. To znemožnilo lezení a tak jsme na Cathedral Peak vyrazili pěšky jako obyčejní turisti. Cestou na vrchol se nám ukázalo Cathedral Lake. Rozeklaný vrchol Cathedral Peak (3327m). Vedlejší vrchol katedrálové hory - Eichorn Pinnacle. Turistické trasy v parku jsou značené jen směrovkami na rozcestích, ale jak je vidět, sejít z trasy omylem je prakticky nemožné.
Naprosto flegmatický svišť mě nechal přijít na slabé dva metry. Zcela vyjímečně při krmení pózující Chipmunk, jinak velmi plachý... ...a většinou z něj byla vidět jen rychle se pohybující šmouha. Cathedral Peak a Eichorn Pinnacle s odstupem. Cathedral Peak a Eichorn Pinnacle z dálky.
Cathedral Peak a Eichorn Pinnacle od jezera. Cathedral Peak a Eichorn Pinnacle z druhé strany údolí. Náročnější, ale krásná cesta Regular Route na Fairview Dome (2965m) člověka odmění opravdu luxusními výhledy do okolní krajiny. Už na této 300m vysoké stěně vypadají lezci jako mravenci (na fotce jiná dvojice den po našem výstupu). Proti 900m vysoké stěně El Capitana je člověk opravdu nicotný. Víceméně po hraně vede legendární cesta The Nose, jejíž překonání trvá zpravidla 3-5 dnů. Tohoto cíle jsme se mimo jiné kvůli vysokým teplotám (v maximu až 38°C ve stínu) museli vzdát. El Capitan v celé své kráse. Vylezli jsme si alespoň East Buttress (východní pilíř) v nižší části napravo. I tak to bylo 500m poctivého lezení.
Doma mě pak čekalo překvapení v podobě velmi chutného dortu.