Úvod
Svalbard je arktické souostroví s celkovou rozlohou 62 248 km². Patří Norskému království a leží mezi 76° až 81° severní zeměpisné šířky a 10° až 34° západní zeměpisné délky. Největším ostrov je Západní Špicberk (Spitsbergen); od něj je odvozen český termín pro celé souostroví "Špicberky". Povrch je členitý a hornatý, silně ovlivněný zaledněním. Zdejší ledovcové splazy vytvořily množství hlubokých údolí a fjordů.
Zátoka Petuniabukta, foto: Honza Husák
Podnebí je arktické, je však zmírňováno vlivem teplého Severoatlantského mořského proudu - v porovnání s oblastmi stejné zeměpisné šířky v Rusku či Kanadě jsou průměrné teploty vyšší až o 20 °C! Průměrné letní teploty se tak pohybují kolem 5 °C, zimní pak kolem -15 °C. Jsou zde ale velké rozdíly v závislosti na reliéfu, vzdálenosti od oceánu, na pozici v rámci souostroví (severovýchod je nejchladnější) a dalších faktorech.
Srážkové úhrny v průběhu roku dosahují nejnižších hodnot na začátku léta (květen-červen), pak jich prudce přibývá a srážkové maximum je na podzim (září), druhotné maximum pak na jaře (březen).
Klimadiagramy ročního chodu teplot a atmosférických srážek na Svalbardu. Mapa stanic zahrnutých v grafech zde.
zdroj: Kamil Láska (pdf)
A právě na začátku léta jsme souostroví navštívili a zdejší klima zkoumali. S výsledky našeho bádání seznamuje článek s názvem Cloudiness and weather variation in central Svalbard in July 2013 as related to atmospheric circulation, publikovaný v časopise Czech Polar Reports.
Animace
Na klimatologické a meteorologické fenomény souostroví Svalbard je zaměřena také následující animace.
Jsou v ní vysvětleny následující klimatologické jevy:
1. Vliv slunečního záření na klima polárních oblastí
2. Obecný model proudění atmosféry na Zemi (tzv. Všeobecná cirkulace atmosféry)
3. Vliv oceánu na klima Svalbardu
Věnuje se také meteorologii:
4. Vlnové proudění nad horskou překážkou
5. Vznik a princip ledovcového větru
6. Princip vzniku teplého větru föhn
7. Výčet a princip halových jevů
Doporučuji animaci roztáhnout na celou obrazovku (tlačítko "Celá obrazovka" vpravo nahoře) a postupně si prohlédnout jednotlivé animace poklepáním na tlačítka v dolní liště:
Fotografie oblaků
Kromě toho jsme se soustavně věnovali pozorování oblačnosti. Tyto fotografie zachcují ty největší meteo-špeky, které jsme měli možnost vidět:
Klikaté "záclony" oblaků cirrus duplicatus virga vznikají vypadáváním ledových krystalků z oblaků (nacházejí se vysoko, proto led) a jejich následným vypařením v nižších vrstvách atmosféry. Slovem "virga" se označuje právě tento proces.
(Pyramiden, 14.7.2013, foto: Honza Husák)
Boční slunce "paranthelium" patří mezi známější halové jevy a vzniká lomem slunečních paprsků na ledových krystalcích oblaku typu stratus nebulosus translucidus.
(Bertilbreen, 11.7.2013, foto: Honza Husák)
Výrazné perleťové zbarvení oblaků se nazývá irizace a vzniká ohybem a interferencí světla při průchodu slunečních paprsků ledovými krystalky obsažených v oblacích typu cirrocumulus stratiformis lacunosis.
(Isfjorden, 5.7.2013, foto: Honza Husák)
Další snímek unikátně vybarvené irizace na oblaku typu cirrostratus.
(Bertilbreen, 14.7.2013, foto: Honza Husák)
Oblaka altocumulus lenticularis vznikají při vlnovém proudění přes terénní překážku. Svým vzhledem trochu připomínají UFO.
(Bertilbreen, 14.7.2013, foto: Honza Husák)
Při vlnovém proudění může na návětrné straně hory docházet k rychlému vzestupnému proudění a na vrcholku oblaku stratocumulus se pak může objevit čepička s názvem pileus.
(V letadle někde nad Svalbardem, 4.7.2013, foto: Honza Bendl)
Bouřkové oblaky typu cumulonimbus se takto vysoko na severu nevyskytují (není zde dostatek sluneční energie pro vzestupné konvektivní proudění), tento mrak měl přesto tvar cumulonimbu. Jednalo se však o náhodu a optický klam - spodní část "bouřkového oblaku" tvoří nízký stratocumulus, horní poklička je vytvořena mnohem vzdálenějším a vyšším oblakem altocumulus lenticularis. Dohromady však tvoří pěkné duo :)
(Bertilbreen, 11.7.2013, foto: Honza Husák)
Z pobytu v Arktidě jsem si kromě zkušeností dovezl opravdu velké množství fotek. To nejlepší si můžete prohlédnout ve dvou fotogaleriích:
Svalbard I: Ze života polárníka
4. - 19. 7. 2013
Honza H. a další úcastníci Kurzu polární ekologie
První cást svalbardského dobrodružství vypráví o ceste na stanici, živote na základne, terénním výzkumu, jakož i o medvedí hrozbe.
Svalbard II: Příroda Arktidy
4. - 19. 7. 2013
Honza H. a další úcastníci Kurzu polární ekologie
Druhá cást vyprávení se soustredí na popis prírodních a kulturních krás Svalbardu. Navštívíme ledovce, opuštená mesta i vysoké hory a možná potkáme i medveda!
Zdroje a odkazy
Centrum Polární ekologie - oficiální web
Článek publikovaný v Czech Polar Reports: Cloudiness and weather variation in central Svalbard in July 2013 as related to atmospheric circulation (Láska, Chládová, Ambrožová, Husák 2013. )
Klima a zalednění polárních oblastí (Láska, 2013 [pdf])
Honza Husák
jan.husak@ursus.cz
23. 1. 2014