Babia hora (1 724,9 m)

 

Výstup na nejvyšší vrchol Oravských Beskyd patří určitě k nejkrásnějším výstupům celé Oravy. Babia hora je se svou výškou přesahující 1700 m nejvyšším vrcholem celého horského celku Beskydy. Pokud započítáme Tatry společně jako nejvyšší pohoří Slovenska, tak se Oravské Beskydy dostávají na druhou příčku v pořadí nejvyšších pohoří. Babia hora je totiž vyšší než Veľký Choč, Veľký Kriváň nebo Veľký Rozsutec. Pojďme k samotnému výstupu. Ten začíná na parkovišti u chaty Slaná Voda v nadmořské výšce 750 m a před námi je téměř 1000 metrů převýšení. Doprava je zcela jednoduchá. Pokud nemáte vlastní auto a nejste přímo z Oravy, nestihnete za jeden den pomalu ani dojet pod samotný kopec. Je tedy nutné mít vlastní auto a také vyjet co nejdříve ráno, protože dopoledne je počasí vždy stabilnější. Auto můžete nechat na zpevněné ploše hned naproti chatě, protože dál se už dostat nelze. Jedinou výjimkou ze zákazu vjezdu je návštěva Hviezdoslavovy horárně, kde probíhají různé výstavy, ovšem i tak byste se cestou nazpět museli pro auto vracet. Při dobrém počasí je už od chaty Slaná Voda vidět celý masív Babiej hory.

 

Zprava Babia hora (1724,9 m) a Malá Babia hora (1514,8 m) při pohledu od chaty Slaná Voda.

 

Po prvních sto metrech po asfaltu uhýbá na rozcestí žlutá značka doprava. Přes most se dostanete na lesní cestu, která vede v podstatě přímo rovně bez nějakých výrazných zatáček. Cesta přesně kopíruje hranici zdejšího chráněného území, kterým je rezervace Slaná Voda. Chrání se zde původní podhorské louky s roztroušenými porosty smrku a také četná rašeliniště s významnými mokřadními druhy rostlin. Po 2 km chůze se dostanete na rozcestí Paseky. Je zde nové dřevěné odpočívadlo a také se napojíte na asfaltovou cestu, která vede až ke zmiňované Hviezdoslavově horárni, nově pojmenované jako Hájovňa na Rovniach. Z tohoto místa se díky otevřené krajině objevují i první výhledy. Žlutá značka, která Vás dovede až na vrchol hned za Hájovňou prudce zatáčí vlevo a vplouvá do blízkého smrkového lesa. Charakter krajiny zde připomíná naše rodné Moravskoslezské Beskydy. Pískovcové podloží, paseky a smrkové monokultury jsou pro zdejší podhůří typické.

 

Celá túra až na hlavní hřeben nám připomíná Moravskoslezské Beskydy. Materiálem je zde pískovec.

 

A co značení cesty? Toho se opravdu nemusíte bát! Nekteré odbočky jsou značené i několika značkami v těsné blízkosti, přičemž nechybí ani zcela nové značení z loňského roku. Turista při výstupu na Babiu horu rozhodně nezabloudí! Následující úsek je poměrně nezáživný a také zdlouhavý. Na lesních pasekách se objevují první výhledy směrem k západu, dobře viditelný je zejména sousední masív Pilska (1556,9 m). Kamenitá stezka stoupá stále vzhůru až k samotné horní hranici lesa. Zde se objevují první horské louky s roztroušenými srmky a také dřevěné přístěšky nebo lavičky, kterých můžete využít k odpočinku a přitom se kochat výhledy do dalekého okolí. Zároveň minete několik informačních tabulí, které popisují zdejší přírodní krásy.

 

V období jara musíte počítat i se sněhem, který leží zejména na svazích pod hlavním hřebenem.

 

Pokud vyrazíte na Babiu horu na jaře, potkáte určitě porosty šafránů, kterými jsou doslova posety zdejší horské louky. Těšit se můžete také na prvosenky, blastouchy a nebo sasanky. Chůzi nad horní hranicí lesa Vám budou zpestřovat také výhledy na velkou část Oravy. V dálce se, v případě dobré viditelnosti, nabízí možnost obdivovat mohutné masívy Západních Tater - Roháčů, Chočských vrchů a také Malé fatry. Chodník Vás vyvede na velkou planinu do nadmořské výšky cca 1500 m, kde stojí další dřevěný přístřešek. Vedle něj najdete i pramen, který nabízí horskou pramenitou. V parném létě se pak ledová voda stává výborným osvěžením na cestě k vrcholu.

 

Vhodným místem k odpočinku jsou tyto dřevěné přístřešky. Můžete zde i přespat.

 

Žlutá značka kopíruje vrstevnice a jen pozvolna stoupá vzhůru. Výjimkou je závěrečné stoupání na samotný vrchol. V zimním období můžete využít značenou tzv. zimní cestu, která začíná nad dřevěným přístřeškem a stoupá přímo až na hlavní hřeben. Pokud vyrazíte na jaře, přivítají Vás v této části rozsáhlá sněhová pole. Je dobré využít vyšlapanou cestu napříč sněhovými poli, protože chůze v mokrém a rozbředlém jarním sněhu je velice namáhavá a také zdlouhavá.

 

Poslední metry pod vrcholem... Chodník je zde vydlážděn velkými balvany, které výrazně ulehčují chůzi.

 

Těsně pod vrcholem pak můžete obdivovat krásy zdejší horské tundry a porosty brusinek a vřesu Vás dovedou až na hlavní vrchol. Po chvíli už stojíte uprostřed kamenného moře ve výšce 1724,9 m. Výš už to dneska nepůjde...

 

Vrcholová mohyla a rozcestník, který neukazuje správný směr...

 

A co vrchol? Kamenné mohyly, rozcestník, který neukazuje správný směr, a celá řad různých železných tyčí, zimní tyčové značení a další útvary... Mezi nepřehlédnutelné patří pomník papeže Jana Pavla II., který velmi rád navštěvoval tento vrchol a nebo mohutná kamenná hradba, která Vám poskytne veškerný komfort ve větrném počasí.

 

Vrcholové foto u pomníku papeže Jana Pavla II..

 

Rozhledy z vrcholu patří k nejkrásnějším na Slovensku. V případě ideálních podmínek se na jihovýchodě objeví vrcholy Vysokých Tater, na jihu pak mohutná hradba Západních Tater. Jih a jihozápad patří pohledům na Chočské vrchy a Malou Fatru. Na západě se tyčí Oravské Beskydy a na severu vrcholy i údolí, které už patří Polsku. Severní svahy hory jsou výrazně strmější než ty jižní a polsko zde rovněž vyhlásilo jedno ze svých chráněných území - Babiogórsky Park Narodowy. Vrchol a celý hlavní hřeben je zároveň státní hranicí mezi Slovenskem a Polskem.

 

Cesta po hřebeni není vůbec namáhavá a atmosféru hor umocňují daleké rozhledy...

 

Jako sestupová trasa se nabízí celý hlavní hřeben až na Malou Babiu horu a odtud pak červená značka dolů k chatě Slaná Voda. Většina hřebene je vydlážděna mohutnými bloky pískovců a výrazně ulehčuje chůzi po předchozím náročném stoupání na vrchol. Neustále se střídají pohledy na všechny světové strany.

 

Sestup po hřebeni nabízí rozhledy do širokého okolí. Klikněte pro zvětšení panoramatu...

 

Turistický chodník po hřebeni klesá až do sedla Brána (1408 m) a následně stoupá na vrchol Malej Babiej Hory (1514,8 m). Tento výstup však není vůbec náročný a navíc si můžete vychutnávat krásné výhledy. Je důležité zmínit, že trasa z vrcholu až do sedla je značena zelenou, modrou i červenou turistickou značkou.

 

Pohled na Babiu horu z vrcholu Malej Babiej hory (1514,8 m).

 

Na Malou Babiu horu Vás dovede pouze zelená a modrá značka. Na vrcholu se pak připojí červená, po které sestoupíte až dolů do údolí. Vychutnat si můžete poslední pohledy na Babiu horu (1724,9 m), která po chvíli zmizí za horizontem a Vy se ponoříte zpátky do horského smrkového lesa.

 

Další panoramatický pohled, tentokrát s výhledy do Polska. Klikněte pro zvětšení...

 

Cesta horskými smrčinami ubíhá poměrně rychle a klikatými serpentinami dojdete na rozcestí Borsučie (1004 m). Je dobré sledovat zdejší rozbahněné cesty. Můžete zde, stejně jako my, narazit na stopu medvěda hnědého, který se na Oravě trvale vyskytuje. Následuje asi hodinový sestup, který vede zpočátku po lesní cestě, ze které se napojíte na asfaltovou cestu. Ta Vás dovede z druhé strany rezervace až na parkoviště u chaty Slaná Voda. Náročný den na Oravě končí, můžete se občerstvit v blízké restauraci a nebo směle vyrazit na cestu domů!

 


 Chata Slaná Voda.

 

Pokud chcete opravdu na Babiu horu vyrazit, počítejte s celodenní namáhavou túrou. V zimě se celá trasa stíhá ještě hůře, protože množství sněhu celý výstup i sestup výrazně zpomalí. Nezapomeňte na odpovídající vybavení, zejména dostatek jídla a tekutin. Výborným pomocníkem při dlouhých stoupáních jsou teleskopické hole. Při krásném počasí nezapomeňte na fotoaparát, aby vaše vzpomínky na Oravu mohly trvat ještě déle... Přejeme Vám úspěšný výstup na nejvyšší vrchol Oravy!

 

Pro podrobný plán trasy klikněte na mapu.

 

Mapa: 102 - Orava, Beskid Zywiecki, 1:50 000, VKÚ Harmanec, 4. vydanie, 2005.

 

A zde máte profil celé trasy. Cesta na vrchol vede stále po žluté turistické značce. Po hlavním hřebeni vedou všechny tři značky, tedy červená, modrá a zelená až do sedla Brána. Odtud Vás modrá a zelná značka dovede na vrchol Malej Babiej hory, ze které po červené sestoupíte až k chatě Slaná Voda. Sestup je poměrně zdlouhavý a ve spodní části i dosti nezáživný díky asfaltové silnici. Určitě tedy doporučujeme vyrazit na Babiu horu podle tohoto schématu.

 

Zdroj: Slovakia travel

 

A tady se můžete podívat na dvě ursus - fotogalerie z výstupu na Babiu horu. Stačí pouze kliknout...

 

Související odkazy:

 

CHKO HORNÁ ORAVA - informace o ochraně přírody na Oravě

BABIOGÓRSKY PARK NARODOWY - oficiální stránky polského Národního Parku

HORSKÁ SLUŽBA SLOVENSKO - střediska, kontakty, informace

LAVINY - portál HZS Slovensko. Pokud vyrazíte do hor v zimě...

SHMÚ - vše o počasí na Slovensku

CHATA SLANÁ VODA - možnost stravování a příjemného ubytování

ORAVA - turistický informační portál regionu

 

01. 05. 2009
Jana a Martin
martin@ursus.cz

sulganova.j@seznam.cz