Foto týdne

 

 

Nevím, jestli je výlet to správné slovo pro výpravu na podkarpatskou poloninu Boržavu, vzdálenou od nás cca 900 km, nicméně pokud se do těchto končin vypravíte, věřím, že se vám pár rad a zevrubný popis trasy budou hodit.

Boržava je prototypem toho, jak si většina z nás poloninu představuje. Rozlehlé horské louky sahají poměrně nízko, hřeben je přímý, takže téměř není kde zabloudit. Také poměrně krátké únikové cesty do údolí (při špatném počasí se dostanete do údolí Volovce za pár hodin) dělají z Boržavy lákavý cíl turistiky.

 

Trvání pochodu: 2 - 3 dny.
Délka trasy: 30 (40) km.

Výchozí místo: Volovec.

Cílové místo: Tuška.

Nejnižší bod: Volovec, cca 480 m n.m.
Nejvyšší bod: Velikij věrch, 1598 m n.m. (resp. Stij, 1681 m n.m.)

 

Výchozím bodem je rychlíková zastávka Volovec, do níž je dobré spojení z Mukačeva. Jezdí tudy velké množství lůžkových rychlíků (směr Lvov) a osobních vlaků, tzv. električek. Kromě velikosti (je zde širší rozchod kolejí) vás může překvapit i to, že v některých električkách nejsou záchody.

 

Vlakové nádraží ve Volovci / cesta Volovcem.

 

Máte-li to štěstí a podaří se vám dostat do Volovce na nádraží, dejte se od nádraží směrem doleva (tj. směr Mukačevo, čili na západ), po asi 200 m podejděte podjezdem železniční trať a pokračujte rovnou "za nosem". Cesta vás povede kolem domků starých i nových, přes louky do lesů. Dvakrát přejdete potok, cesta se začne pomalu zužovat a po chvíli dojdete na palouček, z něhož se dáte po pěšince poněkud vpravo a hlavně vzhůru. Les kolem vás začne houstnout a strávíte v něm přinejmenším následující hodinu. Přelezete velký počet padlých stromů, až se dostanete na odkryté úbočí poloniny. Vypravíte-li se na Boržavu v první nebo druhé dekádě srpna, budou vás všude čekat lány obsypané borůvkami. U velkého pískovcového balvanu se můžete rozhodnout, zdali budete stoupat po svahu přímo nahoru (vylezete na vrchol Temnatik (1347 m n.m.) a užijete si hřebínek s krásnými výhedy) a nebo jestli přejdete potůček a budete traverzovat svahem (vaším dalším cílem bude hora, jejíž úbočí vidíte po levé straně).

 

Pohled z hřebene na vrchol Temnatik.

 

Hřebenovou cestou se dostaneme po vrchol Plaj (můžete jít stále po hřebenové cestě a na velkém rozcestí odbočit vpravo vzhůru, nebo se můžete vydat přímo po spádnici vzhůru). Na vrcholu Plaj (1334 m n.m.) se nachází vysílač a meteorologická stanice. Vysílač není příliš zajímavý a pes u meteorologické stanice má blechy, takže raději pokračujeme na Velikij věrch, který vidíme na jihovýchodě.

 

Na vrcholu Plaj / večerní pohled na Stij.

 

Velikij věrch je druhá nejvyšší hora Boržavy (1598 m n.m.). Pokud se nám nechce jít přes vrchol, je zde cesta, která jej zprava obchází. Na jihozápad se táhne hřeben k impozantnímu vrcholu Stij. Lépe je ale pokračovat ještě asi kilometr po východním hřebeni do sedla pod Velikým věrchem. Na severním úbočí se nalézá několik pramenišť, takže pokud vás láká nejvyšší vrchol Boržavy Stij, je vhodné se zde utábořit a druhý den věnovat výstupu na tuto horu, kde se nachází ruiny velké radarové stanice z dob Sovětského impéria. Pokud vás Stij neláká, je možné si ještě popojít pod Maguru žide (Židovskou maguru- 1517 m n.m.) Pramen zde nalezneme asi 100 m nad cestou, která v sedle za horou odbočuje z hlavního hřebene a stáčí se poněkud k jihu. Prameniště je v úbočí hory dobře viditelné.

 

Hřeben za Velikim verchem / sestup ze Židovské magury.

 

Pokud jste se rozhodli druhý den putování věnovat hoře Stij, což je z místa tábořiště asi tříhodinová procházka, je vhodné po výletě ještě pokračovat dále po hlavním hřebeni směrem na Židovskou maguru nebo dále. Hřeben Boržavy se totiž táhne ještě dobrých 20 km za Židovskou maguru.

Výhled ze Stije.

Z tábořiště pokračujte dále po hlavním hřebeni ve směru na jihovýchod (hřeben se pomalu stáčí k jihu). Hřebenová trasa je již co se týče převýšení nenáročná a nadmořská výška má klesající tendenci. Asi po 10 km mizí louky a začínají převládat lesy s občasnými pasekami. Při klesání do sedla Prislop dávejte pozor na cestu- držte se vpravo, jinak sejdete po nějakém bočním hřebeni. V sedle Prislop, kde je kamenný kříž, je možné sejít do vesnice Tuška a nebo pokračovat ještě pár kilometrů po hřebeni a sejít do obce Mižhirja, odkud je znatelně lepší dopravní spojení, například do oblíbené Koločavy.

 

V sedle Prislop / Boržava z vesnice Tuška.

 

Máte-li chuť si prodloužit putování o další den, vězte, že hřebenovka pokračuje na malou poloninu Kuk. Podle neověřených informací by zde již v letní sezóně roku 2010 turistické značky českého typu, takže orientace bude snažší.

 

Trasa cesty (pro zvětšení klikněte):

více map Zakarpatí najdete zde

 

Fotogalerie:

Zakarpatí: Boržava a Koločava

 

7.9.2009
Tomáš Vémola & Honza
vemola1781@gmail.com