Černá Hora – Výstup na Kom Vasojevićki (2 461 m n. m.)

 

 

Trasa: sedlo Trešnjevik – planina Štavna – Kom Vasojevićki a stejnou cestou zpět
Časová náročnost: 5 h
Nejnižší místo: Trešnjevik 1 573 m n. m.
Nejvyšší místo: Kom Vasojevićki 2 461 m n. m.

 

Tento jednodenní výlet nás zavede do vápencového pohoří Komovi, které leží převážně na území Černé Hory, ale zasahuje částí i do Albánie. Komovi se dělí na dvě části Vasojevića Komovi a Kučki Komovi. Náš dnešní cíl povede do části první, tedy Vasojevića Komovi. Jedná se o 7 km dlouhý hřeben, tvořený samostatnými skalnatými horami Kom Vasojevićki (2 461 m n. m.) a Kom Kučki (2 487 m n. m.). Vrcholy, které se dominantně zvedají z náhorní plošiny o průměrné nadmořské výšce 1 900 m.

 


Kom Vasojevićki (2 461 m n. m.) vlevo a Kom Kučki (2 487 m n. m.) vpravo.


Pojďme se společně vypravit na poměrně snadnou vysokohorskou túru na vrchol Kom Vasojevićki. Výlet nás zavede do liduprázdných míst, kde si na své přijde snad každý. Budeme procházet jak travnatými planinami, tak kamennými sutěmi a rozlámanými skalními bloky, které tak trochu prověří i naše lezecké schopnosti.

 


Pohled na Kom Vasojevićki (2 461 m n. m.) z planiny Štavna.


Na cestu se vydáme ze sedla Trešnjevik (1 573 m n. m.) a to hlavně z toho důvodu, že je dobře dostupné. Vede tudy silnice spojující osady Kolašin a Andrijevica. K dalším výhodám sedla patří bezesporu možnost přenocování. Turistické chaty v pohoří neexistují a krčma v sedle ubytování také nenabízí. Ale za nepříznivého počasí nechá majitel krčmy Savo Lekič turisty přespat na podlaze.

 


Krčma Savo Lekiče v sedle Trešnjevik.


Moc pěkné místo na stanování však najdeme hned v bezprostřední blízkosti nad krčmou. Navíc tu budete moci poznat místní zvyky a také zdejší gastronomii. Pohostinný Savo Lekič vám na přání kupříkladu orožní jehně nebo vás seznámí s místními oblíbenými alkoholickými nápoji. A protože to není jen výborný hostitel s temperamentní povahou, ale i znalec hor, můžete se od něj dozvědět kdejaké potřebné informace. S dorozumíváním nebudete mít až takový problém, řada výrazů si je velmi podobných. Snad jen pozor na to, že pravo je rovně!

 

Savo Lekič porcuje orožněné jehně.


A zpátky k naší cestě. Od sedla Trešnjevik se potřebujeme dostat k planině Štavna. Vydáme se tedy jižním směrem. Půjdeme asi půl hodiny téměř po rovině lesní cestou, až dorazíme na malou loučku Preslo, kde se cesta dělí. Pokračujeme dále do mírného kopce po značené cestě rovně, neodbočujeme doleva. Cesta nás asi po hodině výstupu do mírného kopce dovede až na planinu Štavna. Zde stojí několik salaší, které by také mohli posloužit k přenocování.

 


Planina Štavna se salašemi.


Tady na nás čeká příjemná pěšina, všude kolem zelené louky a v popředí výhled na dva skalnaté vrcholy, převyšující okolní krajinu o 500 výškových metrů. Když dojdeme k úpatí Kom Vasojevićki, cesta se opět rozděluje. Pokud budeme pokračovat vpravo, zpočátku široká cesta nás povede k vrcholu Kom Kučki. My však vykročíme vlevo, kde nás hned v úvodu cesty čeká 300 metrů dlouhé suťové pole, kterou posléze střídá úzká travnatá pěšinka.

 


Cesta do sedla pod Kom Vasojevićki.


Cesta k vrcholu je dobře značená (vždy červené kolečko s bílým středem). Neustále stoupáme až na úzký skalnatý hřeben, před námi se vynoří kolmá východní stěna našeho cíle.

 


Kolmá východní stěna Kom Vasojevićki.


Hřebenem se dostaneme až do sedla pod stěnou a pak už nás od vrcholu dělí jen široká, 500 metrů dlouhá, travnatá pláň.

 


Travnatá cesta k vrcholu Kom Vasojevićki (2 461 m n. m.).


Vrchol je označen betonovým sloupkem, na kterém kdysi možná býval křížek. Pěkné počasí slibuje nádherné výhledy do okolí na sousední vrchol Kom Kučki, pohoří Komovi, Bjelasica a Prokletije.

 


Nezbytné vrcholové foto.

 


Na vrcholu Kom Vasojevićki (2 461 m n. m.). Skalnatý hřeben ve vrcholových partiích.


Cesta zpět je stejná. Ve vrcholových partiích si dávejme pozor na skalnatý hřeben a posléze suťové pole. V cíli si pak můžeme užít oné zmiňované pohostinnosti Savo Lekiče. A z vrcholku hned naproti krčmě si můžete užívat romantické západy slunce za nádherné scenérie balkánských hor.

 


Západ slunce za balkánské hory ze sedla Trešnjevik.

 

A ještě pár potřebných rad na závěr:

 

Pitnou vodu je možno si nabrat v sedle Trešnjevik a to v krčmě nebo potom z pramene na planině Štavna, který se nachází napravo od cesty, nemůžete minout. V jedné ze salaší na planině Štavna lze koupit drobné občerstvení a turistické mapy Černé Hory, počítejte však s mírnou vysokohorskou přirážkou. Místní lidé jsou velmi pohostinní a ochotní, ovšem nikdy se s nimi nepouštějte do sporů, ve svých povahách mají divoký temperament a jakékoli zpochybnění jejich názoru berou jako urážku. Doporučuji si s sebou na cesty po Černé Hoře přibalit také průvodce od Ivo Petra (Petr; I. (2003): Hory Balkánu. Černá Hora, Makedonie, Řecko, Bulharsko. Nakladatelství Mirago, Ostrava.)

 

Ceny (pouze orientační, mohou se rok od roku měnit):

chléb: 0,50 €
pivo 0,5l: 1,00 – 1,50 €
1,5 l minerální vody: 0,80 – 1,00 €
čevapi s přílohou: 4 €
pršut 1kg: 7,00 – 15,00 €

 

Ukázka turistického značení v Černé Hoře.

 

Pro podrobný plán trasy klikněte na mapy:

 

Mapy: Prokletije - Planinarska karta M 1:75 000, Mapa Bjelasica a Komovi M 1:60 000. Odkaz na mapy zde.

 

Související odkazy:

ČERNÁ HORA - všeobecné informace

ČERNÁ HORA - všeobecné informace

MAPY - turistická a topografická mapa části Černé Hory

ALPINA - poznávácí zájezdy do Černé Hory

 

12. 04. 2010
Eva
svobodova.e@email.cz