Přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku

 

Na hlavním hřebeni Jeseníků poblíž Vřesové studánky...

 

Trasa: Karlova Studánka – Rezervace Bílá Opava – Chata Ovčárna – (Praděd) – Chata Švýcárna – Červenohorské sedlo – Vřesová studánka – Keprník – Šerák – Obří skály - Ramzová
Časová náročnost: 2 dny (nocleh na Červenohorském sedle)
Fyzická náročnost: 2, náročnější je úsek Bílé Opavy (3)
Délka trasy: 32,5 km
1. den 18,0 km (Karlova Studánka – Červenohorské sedlo)
2. den 14,5 km (Červenohorské sedlo – Ramzová)
Nejnižší místo: Karlova Studánka 760 m n. m.
Nejvyšší místo: Keprník 1423 m n. m.

 

Přístup: Do obce Karlova Studánka se dostanete osobním autem z Bruntálu přes obec Malá Morávka. Různými směry zde jezdí také autobusové spoje, vlaky do této horské obce nejezdí.

 

Začátek prázdnin jsme si s Lukášem zpestřili výletem do jesenických hor. Naše putování po Hrubém Jeseníku započalo v malebném lázeňském městečku Karlova Studánka. Dopravní spoje sem jsme měli trochu komplikované, proto jsme se tu sešli už v pátek večer. Na náměstíčku jsme si uvařili těstoviny, zapili je místním pivem Holba a vše spláchli jak jinak než léčebnou vodou z Pitného pavilonu. Posilněni jsme se vydali po žluté turistické značce směrem na Bílou Opavu hledat místo pro dnešní nocleh. Kousek za Karlovou Studánkou směrem k rezervaci Bílá Opava nacházíme v lese vhodné místo pro stan.

 

Karlova Studánka - pitný pavilon.

 

V sobotu kolem 8:30 hodin vyrážíme dál po žluté turistické značce do národní přírodní rezervace Bílé Opavy. Bílá Opava je považována za nejkrásnější horskou bystřinu Jeseníků, pramení v sedle mezi Petrovými kameny a Pradědem v nadmořské výšce 1280 m, spolu se Střední Opavou a Černou Opavou později tvoří známou řeku Opavu. Chráněné území Bílá Opava bylo vyhlášeno v roce 1963, dnes je součástí národní přírodní rezervace Praděd. Vodopády, četné kaskády a peřeje, skalní útvary, romantická zákoutí původního smrkového pralesa, vzácné druhy rostlin a živočichů, to vše na trase dlouhé 5,5 km nabízí údolí Bílé Opavy. Jedná se o trasu s vyšší náročností, musíte překonávat četné mosty, schody, žebříky a kmeny starých stromů, cesta místy prochází přímo korytem bystřiny. Z Karlovy Studánky k rozcestníku Pod Ovčárnou naberete na necelých 6 km 450 výškových metrů.

 


Údolí Bílé Opavy je součástí NPR Praděd.

 

     Krásné vodopády a dřevěné lávky dotváří atmosféru tohoto místa.

 

Na podzim roku 2004 postihla oblast údolí Bílé Opavy silná vichřice, která poničila 3 ha původního smrkového pralesa. Popadané stromy zde byly ponechány a les prochází přirozenou obnovou.

 

Důsledky silné vichřice z roku 2004 (vlevo). Vpravo pohled na typické jesenické smrky, které se vyznačují úzkými válcovitými korunami a větvemi skloněnými šikmo dolů, což jim umožňuje lépe odolávat nepříznivým zimním podmínkám a náporům sněhu a námrazy.

 

Od rozcestníku Pod Ovčárnou vystoupáme 1 km po lesní cestě a žluté turistické značce k chatě Ovčárna. Dostáváme se do sedla, odkud jsou krásné výhledy na Praděd a Petrovy kameny.

 


Petrovy kameny.


Okolí chaty Ovčárna je turisticky velmi rušnou lokalitou, dá se sem dostat autem, jezdí sem i linkový autobus z Karlovy Studánky, proudí zde proto řady turistů po nepříjemné asfaltové cestě na Praděd (směr červená a zelená t. z.). Chtěli jsme se davům vyhnout a ušetřit si cestu po asfaltu, vynechali jsme vrchol Pradědu a po 3 km rušné asfaltové silnice jsme na rozcestníku Pod Pradědem odbočili doleva na červenou t. z., vedoucí po staré asfaltové cestě na 2 km vzdálenou chatu Švýcárna. Cestou se nám otevírají výhledy do okolí, po levé straně si všimněte „uřízlého“ vrcholu masivu Mravenečníku s horní nádrží přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně.

 


Horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně vybudované v masivu Mravenečníku.


Na Švýcárnu (1315 m n. m.) jsme dorazili kolem poledne, najedli jsme se a z pramene u chaty doplnili zásoby vody. Naše cesta pokračovala dál po červené t. z. na 6,5 km vzdálené Červenohorské sedlo, které bylo cílem dnešního dne. Hřebenová cesta prochází v oblasti Velkého Jezerníku kolem řady rašelinišť a rašelinných jezírek. Aby rašeliniště nebyla poškozena a také pro průchodnost při vyšších vodních stavech, jsou tu vybudovány dřevěné chodníky, které se střídají s příjemnou pěšinou. Hřebenová cesta nabízí při pěkném počasí daleké výhledy do okolí.

 


Pramen u chaty Švýcárna (vlevo). Dřevěné chodníky na rašeliništích.


Do Červenohorského sedla (1013 m n. m.) jsme sestoupali kolem druhé hodiny odpolední. Jedno z nejvýznamnějších turistických středisek Hrubého Jeseníku je v mapě (Hrubý Jeseník, 1:50 000, Edice Klubu českých turistů, č. 50, 2.vydání, rok 1999) označeno jako veřejné tábořiště. Stanování je jinak v CHKO Jeseníky zakázáno, proto jsme se rozhodli tu i přes dobrý čas zůstat a využít místního občerstvení. Vhodné místo pro stanování jsme našli asi 200 m nad Červenohorským sedlem (po červené t. z. směrem na Vřesovou studánku) ve starém lomu napravo od cesty.

 


Červenohorské sedlo.


V neděli ráno balíme stan a pokračujeme po červené turistické značce do kopce směrem na Vřesovou studánku. Cestou procházíme Přírodní rezervaci Sněžná kotlina, která je významnou botanickou lokalitou, ve stržích jihovýchodních svahů Červené hory. Obdivovat zde můžeme zbytky původního horského lesa, hořec tečkovaný, žebrovici různolistou nebo oměj šalamounek. Po 2,5 km od Červenohorského sedla přijdeme k rozcestníku, vedle něhož stojí bílý sloup, připomínající vzhled jednoho z prvních značení horských tras. Po dalším 1 km se dostaneme k Vřesové studánce (1290 m n. m.), kde v kapličce nabereme nové zásoby vody, která je podle prastaré pověsti zázračně léčivá. Severně před námi se rozkládá Keprník (jeden z našich dnešních cílů), blízký vrchol Vozky a Spálený vrch.

 


Vřesová studánka.


Od Vřesové studánky pokračujeme 5 km po červené turistické značce směrem na Šerák rozcestí. Příjemná pěšina nás vede kolem rašelinišť, připomínajících severskou tundru. Poté se začíná zvedat a přivádí nás na čtvrtý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku - Keprník (1423 m n. m.). Vrchol hory je bezlesý a tyčí se na něm typický mrazový srub (svorové skály modelované ledovcem). Při dobré viditelnosti nabízí daleké výhledy na Krkonoše, Kralický Sněžník, Beskydy a někdy údajně i na Malou Fatru a Vysoké Tatry.

 


Vrchol Keprníku (1423 m n. m.) a všudypřítomná borovice kleč, která je v Jeseníkách nepůvodní. Hrozí tak její rozrůstání a tak tvoří ochráncům přírody vrásky na čele.


Z vrcholu Keprníku už nám na Šerák rozcestí chybí pouhého 1,5 km cesty, zpočátku z kopce a pak, jak už to na horách bývá, zase do kopce. Ale odtud pouhých pár desítek metrů na turistickou chatu Jiřího na Šeráku (1325 m n. m.) k zaslouženému občerstvení.


Posilněni gulášovou polévkou v chlebu, borůvkovými knedlíky a Holbou Šerák 11° vesele pokračujeme po modré turistické značce. Po 1 km klesání se dostáváme k Obřím skalám (1082 m n. m.). Pro svorové skály vysoké 10 – 16 m jsou typické tvary zvětrávání jako pokličky, žlábky, skalní okno nebo skalní hřiby.

 


Obří skály (1082 m n.m.).


Teď už nás čeká poslední úsek cesty, 4,5 km klesání po zelené turistické značce k železniční stanici Ramzová. Zpočátku prudké klesání po kamenité lesní cestě střídá nepříjemná, rozpálená asfaltová silnice, ze které po asi 400 m odbočujeme do chládku lesa. Klesání podél toku Vražedného potoka vybízí v těchto horkých dnech ke koupání, kterému Lukáš nemohl odolat.


A už nás vítá lyžařské středisko Ramzová, odkud se vlakem přesouváme do Zábřehu na Moravě a pak každý dále k domovu. Zkrátit čas při čekání na vlak si můžete v restauraci za nádražní budovou. Přejeme Vám hodně zážitků z nejvyššího pohoří Moravy!

 

Pro podrobný plán trasy klikněte na mapu.

 

Mapa: 55 - Hrubý Jeseník, 1:50 000, KČT.

 

Související odkazy

JESENÍKY - turistický průvodce nejvyšším pohořím Moravy

BÍLÁ OPAVA - informace o naučné stezce vedoucí NPR Praděd

POČASÍ - různé předpovědi počasí pro Českou republiku

LÁZNĚ KARLOVA STUDÁNKA - informace o lázeňství v podhůří Jeseníků

KARLOVA STUDÁNKA - oficiální stránky obce

 

22. 08. 2010
Eva

svobodova.e@ursus.cz