Krkonoše: Labská louka a Kotelní jámy

 

Trasa: Špindlerův Mlýn – Harrachova skála - Horní Mísečky – Vrbatova bouda – Pomník Hanče a Vrbaty – Pančavský vodopád - Labská bouda – pramen Labe – Růženčina zahrádka – Dvoračky – Velká a Malá kotelní jáma – Horní Mísečky – Špindlerův Mlýn


Délka trasy: 20 – 25 km (dle výchozího a cílového bodu)


Časová náročnost: jednodenní pohodový výlet (cca 6 hod., záleží na variantě cesty, využití autobusu atd.)


Nejnižší místo: Špindlerův Mlýn cca 750 m n. m. (Penzion Krausovy boudy 830 m n. m.)


Nejvyšší místo: Vrbatova bouda 1390 m n. m. (pomník Hanče a Vrbaty 1400 m n. m.)

 

Dnešní výlet po Krkonoších patří spíše k nenáročným túrám, zato je plný geomorfologických a přírodních krás, historických památek, dalekých výhledů a příjemných horských chat s možností občerstvení.
Na trasu můžeme nastoupit ve Špindlerově Mlýně, kdy po zelené turistické značce jdeme 2 km lesní cestou do kopce k rozcestí Labská severní část. Nebo si můžeme ušetřit část cesty a nejet přímo až do Špindlerova Mlýna na autobusové nádraží, ale vystoupit z autobusu o zastávku dříve, u Labské přehrady – zastávka Špindlerův Mlýn Labská. Takže se ještě před začátkem cesty můžeme projít po hrázi přehrady. Pro ty, kdo přijedou autem, je zde také několik parkovacích míst. Odtud se pak vydáme po modré turistické značce (kolem hotelu Nico), která vede po asfaltové cestě do příkrého kopce. Po pravé straně uvidíme ohromný komplex hotelu Arnika. Zanedlouho přijdeme k rozcestníku Labská jižní část, odbočíme doleva na zelenou turistickou značku, pokračující ještě chvíli po asfaltce, až k rozcestníku Labská severní část. Tady se nám tedy obě varianty cest potkávají. Já jsem na trasu nastoupila od penzionu Krausovy Boudy, nacházejícího se na Labské louce v nadmořské výšce 830 m n. m., který je vhodným výchozím bodem pro řadu výletů po Krkonoších. Při tom dnešním si tak ušetřím cca 150 výškových metrů a vykročím po již zmiňované zelené turistické cestě k rozcestníku Labská severní část, která vede téměř kolem penzionu.

 

Výhled nad Špindlerův Mlýn.


Tak a teď se konečně vydejme dále. Od rozcestníku Labská severní část stoupáme modrou turistickou značkou po lesní cestě. Asi po 900 metrech se nám ukáže po pravé straně Assmanova studánka, pojmenována na památku Fredy Assmana, krkonošského lesního hospodáře a myslivce, pro něhož byl jeho milovaný les i svědkem jeho náhlého odchodu. Lesní cesta pak pokračuje mírným stoupáním dále. Začínají se nám po pravé straně otevírat výhledy do okolí. Cestou potkáváme i odpočívadlo s dřevěnou panoramatickou mapou. Po asi 600 metrech dojdeme od Assmanovy studánky k rozcestníku Pod Harrachovou skálou. Odtud si můžeme udělat krátkou odbočku z naší cesty a vydat se po červené turistické značce asi 100 metrů po travnaté pěšině do kopce k Harrachově skále. Jedná se o skalní výchoz v nadmořské výšce 1035 m, ležící na úbočí Mechovince, z něhož se nám ukazují nádherné panoramatické výhledy na Špindlerův Mlýn, Kozí hřbety, Luční horu nebo Horní Mísečky. Až se nabažíme výhledy do okolí, vrátíme se zase na rozcestník a pokračujeme 500 metrů po červené značce na Horní Mísečky. Odtud se nám nabízejí dvě možnosti, jak se dostat dále k Mohyle Hanče a Vrbaty na Zlaté návrší. Buď můžeme jít po vlastní ose, potom se vypravíme nejprve po červené turistické značce asi 800 metrů k rozcestníku Nad Jilemnickou boudou a následně pokračujeme po žluté turistické značce, vedoucí po staré vozové cestě. Celkově na asi 3 km z Horních Míseček na Vrbatovu boudu nastoupáme 400 výškových metrů, přičemž na nás čeká řada úžasných výhledů a žulový pomníček tragicky zesnulých lyžařů Vrabce a Machka. Pokud si budete chtít ušetřit výškové metry a cestu si tak zjednodušit, můžete využít autobusovou dopravu, která v letní sezóně funguje tak dvakrát do hodiny a doveze vás z Horních Míseček na Zlaté Návrší. Vrbatova bouda (1390 m n. m.) se nabízí jako první místo k odpočinku. Kousek nad chatou se tyčí mohyla Hanče a Vrbaty, která tu byla vybudována na památku jejich tragické smrti při závodě v běhu na lyžích v roce 1913.

 

Mohyla Hanče a Vrbaty.


Od Vrbatovy boudy naše cesta pokračuje 2,5 km po červené turistické značce k Labské boudě. Cestou potkáme nejen betonové bunkry z druhé světové války.

 

Bunkr a Labská bouda v pozadí.

 

Potkáváme Pančavský vodopád, který vytváří na skalnaté stěně karu říčka Pančava (pravostranný přítok Labe) padající z Pančavské louky 148 metrů do Labského dolu. Nad tímto nejvyšším vodopádem v České republice se nachází Ambrožova vyhlídka, pojmenovaná podle významného pracovníka Klubu českých turistů, ze které můžete obdivovat Labský důl, meandrující Labe a panoráma východních Krkonoš.

 

Pančavský vodopád.

 


Výhled z Ambrožovy vyhlídky na meandrující Labe.

 

Od Labské boudy už to máme po červené značce jen 1 km k pramenu řeky Labe. Tedy spíše k symbolickému prameni, vytvořenému na Labské louce v nadmořské výšce 1387 m pro turistické účely. Najdeme tu betonovou skruž a řadu erbů měst, kterými Labe protéká od pramene k ústí. Skutečný pramen Labe se nachází také zde, na Labské louce, někde v rašeliništích, místo je však z důvodů ochrany přírody nepřístupné.

 

Pramen Labe.


Po hřebech budeme dále pokračovat od pramene Labe 1,5 km po žluté turistické značce přes Pančavskou louku k rozcestníku U čtyř pánů a další 1 km po zelené turistické značce k rozcestníku U Růženčiny zahrádky (1367 m n. m.). Růženčina zahrádka je kamenný val, tvaru okvětí růže a průměru asi 30 m. Jak se můžete dočíst na dřevěné tabuli u této památky, doba ani původ vzniku nejsou známy. Jedna varianta říká, že val, pocházející z 18. stol., byl vybudován na památku návštěvy majitele jilemnického panství hraběte Harracha a jeho manželky Růženy. Druhá pověst mluví o kultovním místě lužického lidu.

 

Růženčina zahrádka.


Naše cesta bude dále pokračovat 2 km po červené značce k turistické chatě Dvoračky. Nejprve zhruba 1 km po příjemné pěšině jako doposud, na druhém kilometru začne prudké klesání o zhruba 250 výškových metrů k rozcestníku Nad Dvoračkami, odkud je to asi 100 metrů k chatě, kde si můžeme dopřát další občerstvení.
Po nabrání sil nezbývá než se vydat na poslední část cesty. Vrátíme se na rozcestník Nad Dvoračkami a nastoupíme na zelenou turistickou značku směr Horní Mísečky. Na této 5,5 km dlouhé trase budeme nejprve klesat (cca 2 km) ledovcovými kary Velká a Malá kotelní jáma, které náleží do první, tedy nejpřísněji chráněné zóny Krkonošského národního parku.

 

Kotelní jámy.

 

Pozorný turista zde může spatřit například lilii zlatohlavou, hvozdík pyšný, sasanku narcisokvětou a celou řadu vzácných rostlin. V zimním období bývá cesta nepřístupná, hrozí tu nebezpečí lavin. Další 3 km cesty povedou stále mírně z kopce smrkovým lesem, který později vystřídají bučiny. Cestu z Horních Míseček do Špindlerova Mlýna už jsme absolvovali na začátku trasy. Můžeme si tedy opět vybrat ze tří variant. Já trasu zakončila v rodinném penzionu Krausovy boudy, který mohu jedině doporučit.

 

Penzion Krausovy boudy.

 

Mapa cesty (pro zvětšení klikněte):

 

Odkazy:

Webkamera na Vrbatově boudě 
KRNAP                                                        
Penzion Krausovy boudy
Horská služba Krkonoše

 

 

22.9.2009
Eva.
svobodova.e@ursus.cz