Foto týdne

 

Když už jsme v Malé Fatře začali výstupem na Veľký Rozutec a Stoh (viz. zde), budeme pokračovat a tentokrát bude našim cílem hlavní hřeben včetně výstupu na nejvyšší vrchol celého pohoří – Veľký Kriváň (1708,7 m). Trasa není tak náročná na celkové převýšení jako výstup na Rozutec a Stoh, ale její náročnost spočívá především v samotném výstupu na hlavní hřeben v náročných zimních podmínkách.

 

Trasa začíná ve Staré dolině na parkovišti pod chatou Vrátna. Pokud budete přijíždět autem od Terchové, projedete kolem rozcestí na Štefanovou, dále okolo velkého záchytného parkoviště pro sjezdovku Starý Dvor a budete pokračovat ještě asi dva kilometry jízdy údolím k parkovišti nad rozcestníkem turistických tras, který je dobře viditelný na pravé straně cesty. Parkování je zde opět bezplatné a tak po nachystání výzbroje a vybavení se můžete vydat na cestu. Sejdete asi 50 m k rozcestníku, kde začíná zelená turistická značka. Směr je jednoduchý – sedlo za Kraviarskym, které je vzdáleno asi 1,5 h chůze do kopce s celkovým převýšením cca 550 výškových metrů. Značka hned na začátku nekompromisně stoupá po zpevněné lesní cestě a vede téměř po celou dobu kaňonem zdejšího potoka. Po kilometru chůze od rozcestníku pak značka prudce zatáčí vpravo. Je dobré se držet značky i když bude třeba zasněžená a stopy budou málo zřetelné. My jsme se totiž vydali po zdánlivě vychozeném chodníčku v kaňonu potoka, který byl protkán stopami lyží skialpinistů. Ty se však postupně začaly ztrácet a náš výstup se proměnil v boj se závějemi sněhu v neznámém lavinovém kaňonu potoka a nebýt objevení stezky skialpinistů, nevím jak by to všechno dopadlo… Takže rada nad zlato zní: „stále se držet zuby nehty zelené turistické značky.“

 

Pohled na Kraviarske (1380,6 m) a sedlo za Kraviarskym (1230 m), kam Vás dovede zelená turistická značka.

 

Po výstupu do sedla za Kraviarskym (1230 m) se vydáme po modré hřebenové značce směr rozcestí Chrapáky. Celá trasa je značena zimním tyčovým značením, které nám však v Dolině za Kraviarskym chybělo a vyskytovalo se pouze zřídka…To ovšem neplatí pro hřebenovku, na které jsou tyče již pravidelně rozmístěny. Ze sedla Chrapáky se tedy vydejte po tyčích, protože zde žádná turistická značka nevede a jedná se pouze o zimní „zkratku“ na hlavní hřeben. Po čtvrthodině cesty, „od tyči k tyči“ z rozcestí Chrapáky, dorazíte konečně do sedla Bublen (1510 m), které již leží na hlavním hřebeni Malé Fatry. Zde se napojíte na červenou značku, která Vás bude doprovázet po celou dobu chůze po hlavním hřebeni.

 

V sedle Bublen (1510 m).

 

Ze sedla se před Vámi, samozřejmě v případě dobrého počasí, otevírají úžasné výhledy k jihu a jihozápadu na dominantu Malé Kriváně (1670,4 m). Ten je viditelný ještě dlouhou dobu během výstupu na první z vrcholů hlavního hřebene, kterým je Pekelník (1609,3 m).

 

Malý Kriváň (1670,9 m).

 

Zimní tyčové značení vrchol Pekelníku mírně obchází, ale o výhledy na nejvyšší vrchol – Veľký Kriváň rozhodně nepřijdete. Ten se tyčí přímo před Vámi a Vy si můžete v klidu prohlédnout celou výstupovou trasu.

 

Výstup ze sedla Bublen na Pekelník (1609,3 m). Klikněte pro zvětšení...

 

Nejdříve chodník mírně klesá do sedla mezi Pekelníkem a Veľkým Kriváněm a následně prudce stoupá až na rozcestí pod Kriváněm. Odtud je to na vrchol slabých 10 minut chůze a stojíte na nejvyšším bodě celé Malé Fatry. Výhledy jsou opět neuvěřitelné... Na severu jsou vidět Moravskoslezské Beskydy a v případě ideálních podmínek i nejvyšší moravské pohoří – Jeseníky. Na severovýchodě je zřetelný masív Rozsutce i stohu a v pozadí pak Babia Hora, která je, se svými 1724 metry, nejvyšším vrcholem horského celku Beskydy. Samozřejmostí jsou rovněž výhledy na velkou část hlavního hřebene a také nejvyšší slovenské pohoří – Tatry. Na východě jsou dobře vidět Západní Tatry a na jihovýchodě Nízké Tatry. Úplně na jihu vystupují zaoblené vrcholky Veľké Fatry. Úžasné, že? Pokud nebudete odolávat náporům silného větru jako my, určitě stojí za to si pořádně vychutnat atmosféru zimy na nejvyšším fatranském vrcholu!

 

Vrcholové foto na Veľkém Kriváni (1708,7 m).

 

K sestupu z vrcholu nemusíte nutně využít tyčové značení, protože to se vrací zpět na rozcestí pod Kriváněm a tak ideální je jít „přímo za nosem“ až do Snilovského sedla, které je dobře vidět dole pod Vámi. Dejte si pozor pouze na všudypřítomné lyžaře, kteří s oblibou vyjdou pěšky na vrchol a pak se spouští dolů do sedla. Opatrnost je přece vždy na místě, nemyslíte?

 

Chleb (vpravo) a Hromové (vlevo) při netradičním pohledu ze Snilovského sedla.

 

 

Ve Snilovském sedle se musíte připravit na „invazi“ lanovkářů, kteří si zde vyjedou za 10 € a kochají se krásnou fatranskou zimou. Jejich oblíbenou „destinací“ je také vrchol Chlebu (1645,6 m), který je rovněž významným rozhledovým bodem.

 

Sestup z vrcholu Chlebu (1645,6 m). Klikněte pro zvětšení...

 

Po další půlhodině cesty Vás tedy přivítá vrchol Chlebu. Na východě je krásně vidět zbývající část hřebene, která je ještě před Vámi. Z Chlebu stezka mírně klesá do sedla a následně prudce stoupá na vrchol Hromové (1636,2 m).

 

Část hlavního hřebene mezi Chlebem (1645,6 m) a Hromovým (1636,2 m). Vpravo v pozadí Veľký Kriváň.

 

Odtud pak hřebenem Steny mírně stoupá, pak zase klesá do sedla Steny a stoupá na poslední „bezejmenný“ vrchol. Odtud se nabízí překrásné výhledy na oba Rozsutce, Stoh nebo Poludňový Grúň, který je dole pod Vámi a je to poslední vrchol dnešního putování po hřebeni. Konečnou je tedy nadmořská výška 1460 m. Poslední cvakání foťáku a poslední dnešní výhledy.

 

Na hřebeni Steny. Klikněte pro zvětšení...

 

Z Poludňového Grúně cesta prudce klesá až k chatě na Grúni (989 m). Zde na rozcestí se tentokrát vydáme dále po žluté směr Vrátna. Klesání je prudké, připravte na místy namrzlou a zledovatělou lesní pěšinu, která Vás po půlhodině chůze vyvede přímo u chaty Vrátna, která leží u dolní stanice zdejší lanové dráhy. Od chaty už jen sejdete po asfaltové silnici asi 200 m na parkoviště.

 

Sestup sjezdovkou z Poludňového Grúně (1460 m) po žluté turistické značce.

 

Celková náročnost trasy je, dle našeho názoru, trochu menší než při předchozí túře na Veľký Rozsutec a Stoh. (více zde...) Hodnotíme ji tedy třemi tlapkami z pěti. Časová náročnost je rovněž menší. I přesto je to trasa náročná, musíte počítat s tím, že v zimním období se celková náročnost turistických tras rozhodně zvětšuje.

 

Pro podrobný plán tras klikněte na mapu.

 

Mapa: 8 - Národný Park Malá Fatra, 1:25 000, VKÚ Harmanec.

Mapa: 110 - Malá Fatra - Vrátna, 1:50 000, VKÚ Harmanec.

 

Výlet si naplánujte určitě na „nejkrásnější“ den z hlediska předpovědi počasí a odměna v podobě nádherných výhledů Vás nemine. Nezapomeňte na odpovídající vybavení. Pro výstup po zelené značce i celou chůzi po zmrzlém hřebeni jsou výborným pomocníkem mačky a teleskopické hole. No a další vybavení…však to přece znáte! Takže hore zdar, jak říkají turisti a horolezci a šťastný návrat domů Vám přejí Jana s Martinem.

 

A tady jsou naše fotogalerie z hlavního hřebene. Klikněte a uvidíte...

 

 

Související odkazy:

NP MALÁ FATRA - oficiální stránky národního parku

HORSKÁ SLUŽBA SLOVENSKO - střediska, kontakty, informace

LAVINY - portál HZS Slovensko. Pokud vyrazíte do hor v zimě...

SHMÚ - vše o počasí na Slovensku

TERCHOVÁ - oficiální stránky obce

VRÁTNA - lyžařské středisko v srdci Malé Fatry

 

04. 01. 2009
Jana a Martin
martin@ursus.cz

sulganova.j@seznam.cz