Foto týdne

 

 

Přechod svidoveckého hřebene patří k tomu nejkrásnějšímu, co můžete na Podkarpatské Rusi jako turisté absolvovat. Troufám si říct, že svým charakterem nemá Svidovec mezi poloninami obdoby. Narozdíl od ostatních zde najdeme několik ples a jezer, skalní zvětraliny "Zuby Bliznice", velké kotle na severních srázech a rozlehlost Svidovce a jeho bočních hřebenů je nepřekonatelná.

Celá trasa je značená, což usnadní orientaci. Problém může nastat v případě špatného počasí- únikové cesty z poloniny jsou značně dlouhé.

 

Trvání pochodu: 4 dny.

Délka trasy: 60 km.

Výchozí místo: Usť Čorná.

Cílové místo: Kvasy.

Nejnižší bod: Usť Čorná, cca 520 m n.m.

Nejvyšší bod: Bliznica, 1881 m n.m.

 

Výchozím bodem je Usť čorná, kam se snadno dokodrcáte například maršrutkou ze směru Ťačevo. Projdete kolem zříceniny stanice úzkokolejné dráhy, kterou vzala voda a značka vás povede prudce vzhůru do lesů.

 

Usť Čorná / stoupání na poloninu.

 

Budete-li poctivě stoupat, hory vás odmění krásnými výhledy z pasek na poloninu Krásnou. Stálým stoupáním přelezete několik vrcholků a nakonec se definitivně dostanete na pastviny. Asi po kilometru potkáte po cestě dobře znatelné tábořiště na jihozápadním úbočí. Z něj vede cestička pro dobytek, která vás zavede až ke korýtku, do kterého -- nebude-li moc sucho -- poteče voda. Poté sejdete do zalesněného sedla, ve kterém taky lze najít dva slabší pramínky vody. Strmým stoupáním opustíte les a budou před vámi jen míle Svidoveckých luk.

 

Impozantní vrchol Těmpa / cesta po poloninských lukách.

 

Značka stoupá dál přes nádherný, neuvěřitelně členitý hřebínek Stohy (1378 m n.m.) na vrchol Těmpa (1621 m). Vrchol je možné přejít přímo (a užít si nádherné výhledy na hřeben před vámí) nebo obejít po právé straně. Pokud budete potřebovat nabrat vodu, doporučujeme druhou variantu. Podle stavu spodních vod narazíte na pramen, nebo -- pokud bude sucho -- sejdete po úbočí níže a zaručeně vodu najdete. Bude-li velmi sucho (srpen), možná budete muset sejít až na hranici lesa.

 

Hřebínek Stohy / za Těmpou.

 

Cesta pokračuje po krásné hřebenovce přes Velkou a Malou Kurtjasku na Unhariasku. Krásný dojem z panenské přírody vám možná přehluší několik náklaďáků s borůvkáří nebo party (v Čechách) zbohatlých a (Čechy) zkažených Ukrajinců v terénních autech, v horším případě na motorkách. Těm bohužel konkurují někteří Češi. Smrt mototuristice!!! V severním kotli za Unhariaskou najdete krásné tábořiště -- je tam ohniště, zarostlé jezero a čistá a vydatná bystřina.

 

Cesta kolem Unhariasky / kemp pod Unhariaskou.

 

Za Unhariaskou se hřeben stáčí doprava a příjemná hliněná polňačka míjí další vrcholy, jejichž názvy končí -iaska: Troiaska, Dohiaska a Heryshaska. Na Dohiasce (1763 m n.m.) najdete charakteristický byzantský kříž s lebkou a Kristem a když popojdete pár metrů, uvitíte v kotli největší jezero na Svidovci. K němu je možné sestoupit.

 

Výhled z Dohiasky.

 

Hřebenovka se na Dohiasce stáčí trošku vlevo a trošku klesá. Dále po trase uvidíte na severní straně krásné pleso a několik menších jezírek následovaných Velkým kotlem orientovaným na severovýchod.

Od tohoto místa se hřeben stáčí znatelně k jihu. Po pravé straně uvidíte jezero, které je sotva sto metrů od cesty a láká k návštěvě. Kousek před Drahobratem najdete u cesty pramínek. Turbáza Drahobrat je rozvíjející se lyžařské středisko a v r. 2009 zde probíhala stavba lanovky, jejíž vrcholová stanice bude stát na hřebeni.

 

Velký kotel / královna Bliznica.

 

Za sedlem, ve kterém se stanice bude nacházet, nás čeká prudký výstup s asi 250 m převýšením. Nahoře najdeme křížek; jedná se o předvrchol Bliznicy, pokračujeme přes skalnaté Zuby Bliznice (Dent d´Armes).

Samotný vrchol Bliznice se pyšní nadmořskou výškou 1881 m. Její název znamená něco jako "blíženci". Na vrcholu se nalézá mimo trigonometrického bodu také překrásný rozhled do okolí: na východ, kde se tyčí velikáni Pietroš a Hoverla, na sever na pohoří Gorgany a na celý Svidovecký hřeben od Těmpy až po Zuby Bliznice.

 

Výhled na Zuby Bliznice / vrchol Bliznice.

 

Odtud cesta klesá do sedla pod horou Starája (1472 m n.m.), odkud lze sestoupit do městečka Kvasy. Pokud můžete, v sedle se utábořte; Kvasy nejsou pro táboření příliš vhodné. Ze sedla také můžete pokračovat po hřebeni dále a sejít do Bilinu nebo až do Rachova.

Pokud se rozhodnete sestoupit ze sedla a tábořit v obci Kvasy, zkuste jít chvíli po proudu Tisy po hlavní silnici, přes "centrum," kolem několika kostelů až k visuté lávce přes Tisu. Tu přejděte a pokračujte po proudu asi 200 m. Tam byste měli narazit na louku, na níž někteří lidé pasou svého koně nebo kravku. Louka je pozemkem bývalého JZD a nepatří tedy vlastně nikomu, takže by neměl být problém zde přespat. Pokud hodláte navštívit pohoří Černá hora (Pietroš, Hoverla), louka je dobrým výchozím bodem.

 

A ještě jednou Zuby Bliznice.

 

Malé upozornění -- východní část Svidoveckého hřebene je součástí jakéhosi chráněneho území -- biosférické rezervace. Může vás potkat hlídka a žádat poplatek za vstup a za stan (výše kolem 10-15 Hr za osobu). Ačkoli je systém ochrany přírodních území na Ukrajině teprve v plenkách, nezdráhejte se poplatek zaplatit. Ušetříte si tím nervy a pomůžete Zakarpatí dostat se zase o krůček dál.

 

Trasa cesty (pro zvětšení klikněte):

více map Zakarpatí najdete zde

 

Fotogalerie:

Zakarpatí: Svidovec a Pietroš

 

7.9.2009
Tomáš Vémola & Honza
vemola1781@gmail.com