Medvěd hnědý (Ursus arctos)

Medvěd hnědý obývá horské zalesněné oblasti. Obvykle bývá tmavě hnědého zbarvení a dospělý jedinec může vážit až 350 Kg. Samci jsou větší než samice. Medvěd je zvíře plaché a samotářské, člověku se raději vyhne. Přes zdánlivou neohrabanost se dokáže i v obtížném terénu pohybovat tiše, lehce a rychle. Má výborný čich a poměrně dobrý zrak a sluch. Umí šplhat na stromy a dobře plave. Je čilý zvláště za soumraku a v noci. Velikost teritoria je podle dostupnosti potravy 10 – 30 km2.

Medvěd hnědý (foto F. Šulgan)

Medvěd je všežravec. Jeho jídelníček tvoří převážně rostliny, lesní plody, ovoce, oves, požírá i měkčí části stromů.Vybírá mravence, včely, obratně loví ryby a zvláště miluje med. V lese působí jako „zdravotník“, který loví slabší kusy zvěře a požírá uhynulá zvířata. Od lidských sídel se drží v dostatečné vzdálenosti, ale když se mu naskytne příležitost, nepohrdne ani hospodářskými zvířaty a odpadky. Zimumedvědi přečkávají v brlozích. V lednu nebo v únoru zde medvědice rodí 2-3 mláďata.

Potrava medvěda

(foto M.Šulgan)

V období, kdy se o ně stará, může být člověku nebezpečná. Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí ohrožen, když je podrážděný nebo raněný. Mezi pobytové znaky medvěda patří stopy, trus, značení teritoria, zbytky kořisti , známky po hledání rostlinné a živočišné potravy nebo hlasové projevy.

Více informací zde...

nepravidelný a občasný výskyt

pravidelný výskyt

OBLAST	POČETNOST POPULACE	VÝVOJ POPULACE
Beskydy	2 - 5	zvyšující se

Rys ostrovid (Lynx lynx)

Typickým biotopem rysa je oblast nejvyšších horských vrcholů, kde dává přednost strmým, špatně přístupný odlehlým terénům. Tato statná kočka s délkou těla do 110 cm, s vysokýma nohama a krátkým, jakoby uťatým ocasem má na hřbetě rezavohnědou nebo šedožlutou srst s více či méně výraznými hnědočernými skvrnami. Středem hřbetu se táhne podélný tmavý pás. Ocas je na konci černý. Břicho bývá světlejší až bílé. Hlavu má kulatou a na lících se srst protahuje v tzv. licousy.

Rys ostrovid (foto T. Flajs)

Na konci ušních boltců jsou tmavé štětičky. Průměrná hmotnost jedinců karpatské rasy je 25 kg. Rys má vynikající zrak a sluch. Dobře šplhá a rychle běhá. Páření rysů probíhá v únoru až březnu. Samice rodí 1 -4 mláďata, o která pečuje asi rok. Sourozenci po opuštění matky často ještě nějakou dobu žijí a loví společně.

Potravou rysa je srnčí zvěř a drobní živočichové, výjimečně zvěř jelení. Rys žije samotářsky, teritorium samce zahrnuje teritorium 2-3 samic. Rozloha teritoria závisí na množství potravy a loveckých schopnostech rysa. Může být 10 -50 km2, ale i mnohem větší. Rys je typicky lesní zvíře. Mezi pobytové znaky rysa patří stopy, trus, značení teritoria, zbytky kořisti nebo hlasové projevy.

nepravidelný a občasný výskyt

pravidelný výskyt

OBLAST	POČETNOST POPULACE	VÝVOJ POPULACE
Beskydy	10 - 15	stabilní
Jeseníky	3 - 5	klesá
Jižní a Západní Čechy	50 - 75	klesá
Brdy	2 - 3	stabilní
Labské Pískovce	0 - 2	klesá

Vlk ( Canis lupus )

nepravidelný a občasný výskyt

pravidelný výskyt

OBLAST	POČETNOST POPULACE	VÝVOJ POPULACE
Beskydy	2 - 11	zvyšující se
Šumava	0 - 2	?

text : Metodika ČSOP "Ochrana velkých šelem v ČR", 2005

FOTO : Michal Šulgan, Tomáš Flajs, Karel Brož