Charakteristika projektu
Beskydy jsou jediným místem v České republice, kde se volně v přírodě vyskytuje rys, vlk a medvěd. I přes stále se zvyšující osídlování horských a podhorských oblastí Beskyd si zde velké šelmy našly své místo. Díky plynulé návaznosti území na hranici se Slovenskem a tím docházející migraci šelem do Beskyd z dalších pohoří Karpat, se u nás vytvořila stálá populace rysa ostrovida, čítající okolo 15 – 20 jedinců. V současnosti se v Beskydech nacházejí stopy po vlcích – samotářích. O smečce zatím nevíme, ale z posledních údajů lze vyčíst, že jejich počet může vzrůstat. Počet jedinců u medvěda hnědého nepřesáhne číslo 5. Přesto se v Beskydech najdou místa, kde celkové uspořádání a seskupení terénu vytváří nádherná klidová území pro vzrůstání populací těchto tří šelem.
Mapováním výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy se ČSOP Radhošť zabývá od roku 1994. Naše práce se zaměřuje zejména na podrobné získání dokumentace pobytových znaků po přítomnosti těchto šelem v přírodě u nás i na Slovensku. A právě z terénu jsme odlili největší množství medvědích, rysích a vlčích stop a sbírku sádrových odlitků jsme představovali na výstavě v Národním Muzeu v Praze. Pořádáme výstavy o těchto šelmách pro veřejnost i množství odborných přednášek v ČR, ale i v zahraničí. Vydáváme vlastní propagační materiály v podobě letáčků ( Rys ostrovid, Medvěd hnědý, Stopy a stopování šelem ), vlastní publikace jako jsou např. Terénní příručka velké šelmy nebo jsme se podíleli na přípravě nové Metodiky ČSOP o ochraně velkých šelem. Také spolupracujeme s dalšími nevládními organizacemi a s odborníky z AV ČR, MŽP ČR a SR, kteří se zabývají ochranou velkých šelem.
Letošní projekt, zaměřený opět na mapování výskytu velkých šelem v Beskydech, je pokračováním úspěšného pětiletého projektu od roku 2000. A před námi stále leží jediná otázka : „ Dovolíme těmto šelmám návrat do Beskyd ? Pokud ano, to závisí pouze na kladném soužití lidí s těmito jedinečnými tvory karpatské přírody.
Michal Šulgan
realizátor projektu velké šelmy
